Povinný záznam, ne kronika
Direktiva Sick and Hurt Board (Komise pro péči o nemocné a raněné námořníky královského loďstva) z roku 1703 ukládala lodním chirurgům jednu věc: průběžně zaznamenávat nemoci, zranění a léčebné postupy. Primárním účelem nebylo svědectví o bitvách, ale podklad pro odškodňovací řízení a nároky na invaliditu. William Beatty, lodní chirurg HMS Victory, plnil tento předpis u Trafalgaru v říjnu 1805. Výsledek je uložen v The National Archives pod signaturou ADM 101/125/1.
Beatty nepsal jako svědek historické události. Psal jako úředník, který vyplňuje předepsaný formulář. Toto rozlišení určuje, jak má být celý dokument čten.
Folios 36–38: seznam, který nic nevynechává
Bitva u Trafalgaru proběhla 21. října 1805. Posádka HMS Victory čítala podle Beattyho záznamu 832 mužů. Den po bitvě, 22. října 1805, zahájil Beatty na foliích 36 až 38 evidenci raněných. Celkem zaznamenal 102 jmen.
Každý případ v deníku nese jméno, popis zranění, způsob léčby a výsledek. Midšipman Alexander Palmer byl zasažen mušketovou kulí do stehna; kost ani velké cévy poškozeny nebyly, přesto zemřel 28. října 1805 na tetanus. Deník dokumentuje pokusy o léčbu studenou vodou, digitalisem a vysokými dávkami opia. Nic z toho nezabralo. Námořník Jeremiah Sullivan přišel při bitvě o kožní kryt lebky po zásahu velkým střepem a přežil pod Beattyho péčí. Midšipman William Rivers podstoupil amputaci levé nohy pod kolenem a byl propuštěn jako vyléčený 3. prosince 1806, přibližně třináct měsíců po bitvě. Námořník John Bush byl zasažen střepy v mnoha částech těla a propuštěn jako vyléčený 1. ledna 1806.
Deník sleduje pacienty i poté, co HMS Victory přestala být provozuschopná. V lednu 1806 byla loď vyřazena z provozu v Chathamu; pět pacientů, kteří se dosud nevzpamatovali, bylo převezeno na nemocniční loď HMS Sussex v Sheernessu a záznamy o jejich léčbě pokračují dál. Na palubě zemřelo celkem pět raněných, jeden další zemřel v námořní nemocnici v Gibraltaru, kam bylo odesláno pět nejtěžších případů.
Administrativní nástroj, ne vyšetřovací spis
Deník ADM 101/125/1 není výsledkem žádného formálního vyšetřování. Prameny žádnou institucionální prověrku péče o raněné na HMS Victory nepopisují. Beatty v dokumentu sám poznamenal, že počet mrtvých byl s ohledem na rozsah a chaos bitvy nízký, a toto hodnocení přičítal kvalitě lékařských zákroků. Jde o jediný hodnotící soud v dokumentu a je Beattyho vlastní, ne výrok nadřízené komise.
Dokument existoval proto, aby námořnictvo mohlo ověřit nároky na invalidní podporu a odškodnění. Není průkazem pochybení ani retrospektivní prověrkou.
Jméno, které tam není
Viceadmirál Horatio Nelson, velitel HMS Victory, byl 21. října 1805 v bitvě smrtelně zraněn a zemřel téhož dne na palubě. V deníku ADM 101/125/1 pro něj neexistuje žádný záznam. Ani zmínka o zranění, ani o léčebném postupu, ani o úmrtí.
Dokument, který důsledně zachytil 102 raněných jménem, výsledkem i průběhem léčby, včetně osudu pacientů po převozu na jiné plavidlo, v případě velitele lodě mlčí úplně. Deník ani doprovodné prameny k tomu neposkytují žádné vysvětlení.
Co Beatty napsal jinam a jinak
William Beatty popsal Nelsonovo zranění a průběh péče o něj v publikaci Authentic Narrative of the Death of Lord Nelson, vydané v roce 1807, tedy dva roky po bitvě. Tato kniha je Beattyho vlastním literárním a profesním dílem; není to archivní dokument ani úřední zpráva. Beatty v ní podle dostupných pramenů uvádí, že Nelson byl zasažen mušketovou kulí vypálenou z vrcholku zadního stěžně francouzské lodi Redoutable, a popisuje zranění i Nelsonovy poslední hodiny. Podle zprávy Bulletinu Královské chirurgické koleje Anglie Beatty dále tvrdil, že uchoval Nelsonovo tělo v sudu s brandy, aby jej bylo možné dopravit zpět do Anglie a provést pitvu, toto tvrzení pochází z uvedeného pozdějšího pramene, nikoli z obsahu deníku ADM 101/125/1 ani z Authentic Narrative.
Povaha obou zdrojů je zásadně odlišná: deník ADM 101/125/1 vznikl v rámci zákonem předepsané povinnosti; Authentic Narrative je dílo, které Beatty připravil a vydal sám, pro jiné publikum a v jiný čas. Informaci o Nelsonovi Beatty nevynechal beze stopy. Umístil ji jinam.
Vysvětlení existují. Žádné z nich není doložené.
Proč Nelson v deníku ADM 101/125/1 chybí, nabízí se přirozeně několik úvah: velící důstojník mohl být ze zvyklosti nebo konvence vyjmut z chirurgického výkazu posádky; péče o smrtelně zraněného velitele mohla probíhat mimo standardní lékařský tok; nebo záznamy o jeho případu jednoduše nebyly zahrnuty do části deníku, která se dochovala jako ADM 101/125/1. Žádný z těchto důvodů ani deník, ani doprovodné prameny nedokládají. Jsou to úvahy, ne zjištění.
Datum, kdy byl deník ADM 101/125/1 zpřístupněn veřejnosti, prameny neuvádějí.
Stav záznamu je přesný: 102 jmen, šest mrtvých, jeden velitel bez záznamu. Proč tam není, deník neříká.