Kabel se dvěma daty odtajnění
Kabel s názvem „On the Eve of the Inter-Korean Summit“ (Předvečer meziokorejského summitu) odeslalo americké velvyslanectví v Soulu do Washingtonu 9. června 2000. Depeše počítala se summitem prezidenta Kim Te-džunga a severokorejského vůdce Kim Čong-ila naplánovaným na 12. až 14. června v Pchjongjangu. Ve skutečnosti se oba vedoucí představitelé sešli až 13. až 15. června, tedy o jeden den později, než depeše předpokládala; proč se plánované datum posunulo, záznam nevysvětluje. Telegram nesl označení SEOUL 003037 ve dvou částech, 01 OF 02 a 02 OF 02, evidovaný pod číslem C05635999, s prioritou IMMEDIATE. Kopie putovaly na velvyslanectví v Pekingu, Tokiu a Moskvě, na Národní bezpečnostní radu ve Washingtonu, na Joint Staff (společný štáb ozbrojených sil) a na velitelství amerických sil v Koreji (COMUSKOREA) v Soulu.
Dokument nesl stupeň utajení Secret, tedy tajné. Úředník, který kabel sepsal, doporučil odtajnění až po znovusjednocení Koreje, prakticky na neurčito. Při pozdějším přezkumu byla klasifikace 21. září 2016 prodloužena, s plánovaným odtajněním k 8. červnu 2025 podle autority označené DSCG 11-1, tedy schvalovací autority pro odtajnění. Ke zveřejnění došlo dřív, cestou žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. National Security Archive (Národní bezpečnostní archiv) při Georgeově Washingtonově univerzitě zařadil kabel do sbírky „Engaging North Korea II: Evidence from the Clinton Administration“ a publikoval jej 8. prosince 2017.
Nálada, kterou diplomaté zaznamenali
Ve zprávě stojí, že vláda prezidenta Kim Te-džunga se snažila tlumit takzvané „iracionální nadšení“ veřejnosti. Očekávání spojená se summitem byla podle depeše vyšší, než si soulská vláda přála, ale ještě zvladatelná.
Část té nálady depeše připisuje jedné konkrétní události, totiž Kim Čong-ilovu vystoupení na jednáních s čínskými představiteli v Pekingu. Podle záznamu působil severokorejský vůdce sebejistě, jako někdo, kdo má věci pod kontrolou, včetně chystaného summitu a jednání s Kim Te-džungem. Velvyslanectví to zachytilo jako posun ve veřejném vnímání: konzervativní část jihokorejské veřejnosti podle kabelu Kim Čong-ila dál nazývala „vtěleným ďáblem“, zatímco jiní ho po Pekingu začali vidět jako politika, se kterým lze jednat. Depeše to podává jako popis nálady, kterou diplomaté zaznamenali, ne jako vlastní hodnocení, zda byla ta proměna oprávněná.
Odhad před jednáním, ne zpráva o jednání
Samotné hodnocení velvyslanectví bylo formulováno jako odhad, ne jako zjištění. Depeše počítala s tím, že se summit uskuteční jako otevřená jednání mezi oběma vůdci bez pevně daného programu, ale že konkrétní výsledky omezí vnitropolitické ohledy na obou stranách. Kabel výslovně uvádí, že u severojižního dialogu neexistovala žádná záruka úspěchu, protože rozpory mezi oběma Korejemi zůstávaly hluboké.
Podle depeše se zároveň výrazně nezměnil postoj jihokorejské veřejnosti k významu amerických jednotek v Koreji, označovaných USFK, pro udržení míru na poloostrově. Velvyslanectví zároveň odhadovalo, že by úspěšný průběh dialogu mohl znamenat zásadní posun v tom, jak Spojené státy, Jižní Korea a Japonsko koordinují politiku vůči KLDR, přičemž Jižní Korea by převzala vedení angažmá vůči Pchjongjangu. Šlo o odhad možností před summitem, ne o zjištění, k čemu summit fakticky vedl.
Kde depeše končí
Kabel ze 9. června 2000 je jednorázový odhad nálady, ne sledovaná kauza. Nezmiňuje, jak summit v Pchjongjangu nakonec proběhl, ani dohody, které byly na jeho konci oznámeny. Sama depeše se k tématu nikdy nevrací.
Taková mezera je jiná, než na jakou je čtenář zvyklý z běžné žurnalistiky, kde se výsledek dřív nebo později dohledá v pokračování textu. Národní bezpečnostní archiv zařadil kabel do stejné sbírky jako jiný záznam, telegram Seoul 3150 z 15. června 2000 s názvem „Initial Thoughts on North-South Summit Outcome“ (Počáteční úvahy o výsledku severojižního summitu). Jde ale o samostatný dokument s vlastní evidencí, ne o pokračování téhle depeše; sama depeše ze 9. června na něj žádnou vazbu neobsahuje.
Nečitelné pasáže
Přepis druhé části kabelu, označené 02 OF 02, je na řadě míst poškozený, hlavně tam, kde se depeše měla věnovat americkým jednotkám v Koreji a průběhu vyjednávání. V naskenovaném textu, jak jej zveřejnil Národní bezpečnostní archiv, se objevují rozsáhlé úseky nečitelných nebo zpřeházených znaků. I přesný časový otisk odeslání, na začátku kabelu ve tvaru „090858Z JUN 00“, je kvůli chybám OCR přepisu nejednoznačný.
Jde o vadu digitalizace, ne o rozhodnutí něco utajit. Chybí čitelný text z naskenované stránky, ne stránka samotná. Proč konkrétně k poškození došlo, záznam neuvádí.
Co čtenář ví a depeše nevěděla
Kdo tenhle kabel čte, ví, jak to dopadlo. Summit se v Pchjongjangu uskutečnil 13. až 15. června 2000 a podle prohlášení Bílého domu z 15. června vedl k dohodám o humanitární a hospodářské spolupráci a k příslibu dalšího setkání v Soulu. Tahle znalost ale pochází odjinud, ne z depeše samotné. Kabel ze 9. června žádnou informaci o výsledku neobsahuje, protože v době vzniku ještě neexistovala.
V tom je rozdíl mezi tím, co depeše zaznamenala, a tím, co dnes víme my. Depeše zachytila okamžik, kdy diplomaté odhadovali, jestli sebejisté vystupování jednoho muže v Pekingu promění veřejné mínění natolik, aby summit unesl vlastní váhu, a nevěděli, jak to dopadne. Číst ji zpětně, se znalostí výsledku, je snadné; číst ji jako záznam z 9. června, s nejistotou, kterou skutečně obsahuje, je něco jiného. Co summit nakonec přinesl za konkrétní dohody, popisují jiné záznamy z téže sbírky. Tahle depeše to neříká, a vzhledem k datu vzniku to ani neměla jak vědět.