„Jay mi řekl, že ta fotka je součástí aktivního vyšetřování, takže bude z tohoto důvodu pravděpodobně zadržena.“ Tuhle větu napsal 3. prosince 2020 neznámý pracovník kanceláře Deputy Chief of Naval Operations (zástupce náčelníka námořních operací, DCNO) v e-mailu určeném mluvčí Pentagonu Susan Gough. Myslel tím Johna „Jaye“ Strattona, tehdejšího ředitele UAP Task Force (Pracovní skupina Pentagonu pro neidentifikované letecké jevy, UAPTF). V únoru 2025 týž Stratton řekl serveru The Black Vault, že žádná taková fotografie do jeho útvaru nikdy nedorazila.
Spis 21-F-0299
The Black Vault, archiv amerického novináře Johna Greenewalda zaměřený na odtajněné dokumenty, zveřejnil 26. února 2025 soubor e-mailů Ministerstva obrany USA (Department of Defense, DoD). Získal ho na základě žádosti podle Freedom of Information Act (zákon o svobodném přístupu k informacím, dále FOIA), podané v prosinci 2020 a vedené pod číslem 21-F-0299. Server sám rozsah popisuje nejednotně, jednou jako 88 stran, jinde jako kompletní PDF o 91 stranách a 14 megabajtech; rozdíl mezi oběma čísly zveřejněný materiál nevysvětluje.
Jádrem souboru jsou interní e-maily DoD z 3. a 4. prosince 2020, reagující na tehdy čerstvě publikovaný text Tima McMillana nazvaný „Fastmovers“ na serveru The Debrief. Jde o standardní proces zpřístupňování záznamů na žádost, ne o únik dokumentů.
Fotografie podle článku Fastmovers
Podle McMillanova textu měl v roce 2019 pilot stíhačky F/A-18 vlastním mobilním telefonem z kokpitu vyfotografovat objekt trojúhelníkového tvaru se zaoblenými hranami a bílými kulovitými světly v každém rohu. Snímek měl podle článku zachytit okamžik, kdy objekt vystupoval z oceánu u východního pobřeží Spojených států a svisle zrychloval vzhůru. McMillan napsal, že úředníci, kteří fotografii viděli, mu ji popsali jako „extrémně jasnou“. The Debrief později opravil vlastní text: k události nedošlo v roce 2018, jak stálo v původní verzi, ale v březnu 2019.
Tohle všechno je tvrzení z novinářského textu, ne popis z FOIA záznamu. Fotografie se nikdy nenašla; existuje jen jako slovní popis v sekundárním zdroji, opřený o prameny, které McMillan v článku jmenovitě necituje.
Co e-maily skutečně říkají
Ve zveřejněném souboru stojí citovaná věta z e-mailu kanceláře DCNO o tom, že fotografie je „součástí aktivního vyšetřování“ a bude proto pravděpodobně zadržena. Jiný dokument ze stejného souboru cituje dotaz pracovníka DoD, zda je fotografie z mobilu pilota sama o sobě utajovaná, i když je součástí utajovaného briefingu, a zda by ji bylo možné vydat, pokud by to vyžadovala politika námořnictva vůči žádostem podle FOIA. Odpověď na tento konkrétní dotaz soubor neobsahuje.
Zbytek materiálu tvoří odpovědi DoD na novinářské dotazy: na roli programů AATIP a AAWSAP, na zapojení Luise Elizonda, na protokoly hlášení UAP u námořnictva a na souvislost takzvané Drakeovy rovnice s programem AATIP. Ve všech případech DoD odmítá cokoli konkrétního potvrdit nebo vyvrátit. Je to obvyklá byrokratická zdrženlivost, ne odpověď na otázku po fotografii.
Co v souboru chybí
V žádné z 88 až 91 stran není příloha se snímkem. Chybí odkaz na spisovou značku vyšetřování, o kterém e-mail mluví jako o „aktivním“. Chybí jméno pilota, jednotka, u které sloužil, i přesné datum letu. Jméno pracovníka kanceláře DCNO, který e-mail o Strattonovi napsal, je v uvolněném dokumentu redigováno.
Mezera v souboru neznamená, že fotografie neexistovala. Znamená jen, že tento konkrétní soubor ji nedokládá.
Stratton v roce 2025: popření
V únoru 2025 Stratton serveru The Black Vault řekl, že žádná fotografie trojúhelníku vystupujícího z vody od pilota F/A-18 nebyla útvaru UAPTF nikdy předána. Dodal, že v době, kdy e-mail vznikl, řešil souběžně několik případů, a svou tehdejší citovanou větu dnes označuje spíš za nejednoznačnou než za potvrzení, že snímek existuje. Jako možné vysvětlení nabízí záměnu: útvar podle něj tehdy evidoval jiné, nesouvisející fotografie trojúhelníkových a pyramidálních objektů pořízené piloty F/A-18, a text e-mailu se podle něj mohl vztahovat k nim.
Na otázku, proč záznam neopravil dřív, odpověděl, že tehdejší výměna proběhla na neutajovaném systému a že v roce 2020 neexistoval formální postup, jak veřejně opravovat nepřesnosti spojené s potenciálně utajovanými informacemi.
McMillan trvá na svém
McMillan na dotaz The Black Vault v roce 2025 odpověděl, že jeho reportáž z roku 2020 stavěla na více zdrojích s přímým přístupem k tehdejším zpravodajským dokumentům UAPTF, nezávislých na Luisi Elizondovi i na Chrisi Mellonovi, veřejně známých postavách spojených s tématem UAP. Trvá na přesnosti tehdy zveřejněných informací a svůj popis fotografie neupravuje ani nestahuje.
Proti sobě tak stojí dva výroky z roku 2025: Stratton fotografii popírá, McMillan svou reportáž o ní obhajuje. Ani jeden text FOIA souboru nepotvrzuje ani nevyvrací.
Rozpor, ne mlčení
Jádro případu není v tom, že by DoD mlčel. Stratton se k fotografii vyjádřil dvakrát, v prosinci 2020 a v únoru 2025, a pokaždé řekl něco jiného. V roce 2020 ji umístil do „aktivního vyšetřování“. V roce 2025 tvrdí, že do jeho útvaru vůbec nedorazila. Je to rozpor mezi dvěma výroky téhož člověka, ne rozpor mezi dokumentem a světem kolem něj.
Fotografie se v žádném dosud zveřejněném FOIA materiálu neobjevila. Další žádosti, které The Black Vault v této věci podal, zůstávají nevyřízené; případné další záznamy server slíbil zveřejnit, jakmile budou k dispozici.