Předání, které je vidět v indexu
Na přelomu let 1967 a 1968 NASA předala Národnímu archivu Spojených států (National Archives and Records Administration, NARA) sadu dokumentů. Předávací list a index popisují materiál jako „NASA Fragology Files“: zprávy o vyzvednutých troskách vesmírných objektů a analýzy fragmentů, které měly určit, komu troska patřila a z jakého tělesa pocházela. Přírůstek dostal číslo 255-68A-2062, pod kterým se objevuje i v pozdější korespondenci archivu. Předání samo o sobě nic nenaznačuje. Archivace technické agendy tohoto typu byla a je běžná praxe.
Dopis, který přišel o devět let později
NARA poslala v roce 1996 agentuře NASA dopis s informací, že krabice s Fragology Files se nepodařilo dohledat. K dopisu je připojena interní poznámka, podle níž archiv vedl přírůstek jako ztracený už od roku 1987. Mezi zjištěním a oznámením tedy uplynulo devět let. Dopis neuvádí, za jakých okolností ke ztrátě došlo ani jak a kdy ji archiv zjistil. Je to fakt o dopisu, ne o krabicích.
Žaloba a stránky, které zůstaly černé
Novinářka Leslie Kean podala žalobu Kean v. NASA, aby dokumenty vymohla. Soudní spis, který ze sporu vzešel, má 21 stran. Následné řízení podle zákona o svobodném přístupu k informacím (Freedom of Information Act, FOIA) k němu nic nepřidalo. Během sporu bylo 13 stran postoupeno Úřadu federálních žalobců (Executive Office for United States Attorneys) a všech třináct bylo v plném rozsahu utajeno. Že byl utajen celý blok stránek, je fakt o tom, jak s nimi úřad naložil. O tom, co stránky obsahovaly, spis nevypovídá nic.
Nové žádosti o čtvrt století později
V květnu 2021 podal badatel John Greenewald, provozovatel archivu The Black Vault, nové žádosti o vyhledání souborů, u NASA i u NARA. V červenci 2021 NASA uvolnila přes 220 stran, mezi nimi materiály k projektu Moon Dust, utajovanému programu amerického letectva z doby studené války zaměřenému na trosky kosmických těles po návratu do atmosféry. NARA odpověděla samostatným dopisem: soubory nenašla ani po kontrole, zda přírůstkové číslo 255-68A-2062 nemá překlep nebo jinou variantu zápisu.
Dvě verze, které si odporují
Dopis z roku 1996 mluví o ztrátě po předání: krabice měly do archivu dorazit a teprve pak zmizet. Greenewald ale dopis NARA z roku 2021 čte jinak. Podle jeho výkladu formulace naznačuje, že archiv soubory možná nikdy fyzicky nepřevzala. Jde o jeho interpretaci, ne o přiznání NARA. Pokud by tohle čtení odpovídalo skutečnosti, ztrácí smysl formulace „krabice jsou ztracené“ z roku 1996. Jedna z verzí musí být nepřesná. Záznam ale neříká, která.
Skartace podle harmonogramu
NASA v dopise přiznala, že blíže neurčené množství souvisejících záznamů bylo zničeno podle běžného skartačního harmonogramu (records retention schedule): pracovní poznámky a interní korespondence, u kterých se usoudilo, že událost nemá dostatečný význam, se likvidovaly po patnácti až dvaceti letech. Je to nejobyčejnější dostupné vysvětlení celé kauzy a zároveň jediný mechanismus, který NASA sama nabídla jako způsob, jak mohly dokumenty legitimně zmizet. Slabina je v tom, že přiznání neuvádí rozsah, obsah ani přesné datum skartace a nespojuje ji s konkrétním přírůstkovým číslem Fragology Files.
Co zůstává otevřené
Záznam nechává bez odpovědi několik konkrétních otázek. Zda NARA soubory vůbec někdy fyzicky převzala. Co přesně bylo skartováno a kdy. Proč se materiály k Moon Dust objevily v odpovědi NASA, ale ne v paralelní žádosti podané přímo Ministerstvu zahraničí (Department of State). A zda dosud netříděné materiály, které zveřejnila Obranná zpravodajská agentura (Defense Intelligence Agency, DIA), obsahují další stopy k Moon Dust. Toto srovnání Black Vault podle vlastních slov ještě neprovedl.
Naděje, ne nález
Greenewald k případu dodává, že podobně „ztracené“ záznamy se v archivech v minulosti našly díky novým lidem a nové technice. Je to jeho osobní zkušenost z jiných kauz, ne tvrzení podložené touto konkrétní složkou. Bere se to jako důvod pátrat dál, ne jako předpověď výsledku. Fragology Files zůstávají v evidenci pod číslem 255-68A-2062: přírůstek, který na papíře existuje, ale nikdo neví, jestli se ještě najde.