Ve zprávě FBI z léta 1975 stojí věta, která na první pohled vypadá jako běžná kancelářská poznámka: generální prokurátor Robert Kennedy po instruktáži o vloupání CIA (Central Intelligence Agency, Ústřední zpravodajská služba) do francouzského velvyslanectví nařídil, aby se Federální úřad pro vyšetřování (FBI) o operaci nedozvěděl, dokud nezahájí vlastní šetření. Přesně tohle a nic víc dokument říká o toku informací mezi oběma úřady na počátku šedesátých let.
Tři memoranda z léta 1975
William Cregar z kontrarozvědného oddělení FBI sepsal mezi červnem a srpnem 1975 tři tajné zprávy s názvem SENSTUDY 75, vnitřní přehled reagující na vyšetřování Senátního výboru pro studium zpravodajských činností (Church Committee), vedeného senátorem Frankem Churchem. Národní bezpečnostní archiv (National Security Archive) je zveřejnil v plném znění 28. března 2025 jako součást odtajněných spisů k atentátu na Kennedyho. Dřívější částečná odtajnění z let 2018 a 2022 měla místo vloupání začerněné; teprve dokument datovaný 18. srpna 1975, číslo 124-10264-10191, ho v nové verzi pojmenovává jako francouzské diplomatické zastoupení ve Washingtonu. Jde o interní podklad FBI pro parlamentní dohled nad zpravodajskými službami, ne o produkt samotné vyšetřovací komise.
Vloupání do francouzského velvyslanectví, 1962
Podle záznamu CIA v roce 1962 pronikla do staré budovy francouzského velvyslanectví ve Washingtonu a odnesla odtud dokumenty jako součást kontrarozvědné operace. O akci byli podle memoranda informováni prezident Kennedy, ministr zahraničí Dean Rusk a generální prokurátor Robert Kennedy. Co konkrétně bylo v odcizených dokumentech, memorandum neuvádí. Tento text to proto ani nenaznačuje.
Příkaz Roberta Kennedyho
Dvě zprávy FBI shodně uvádějí, že Robert Kennedy po instruktáži řekl, že se operace nemá dostat k FBI, pokud FBI sama nezahájí vlastní šetření. V praxi to znamenalo, že se FBI o vloupání nedozvěděla přímým hlášením CIA, ale oklikou, přes vlastní přehled souboru Family Jewels o třináct let později. Dokument popisuje rozhodnutí o toku informací mezi dvěma úřady. O tom, zda byla operace legální, se nevyjadřuje.
Co SENSTUDY 75 nebyla
FBI si od CIA vyžádala a dostala 190 stran ze souboru Family Jewels (doslova „rodinné klenoty“, interní přezdívka CIA pro seznam sporných operací), z nichž mnohé se podle červencové zprávy týkaly „operací mimořádně citlivé povahy“. Cregarova memoranda ale jen třídila, které pasáže se dotýkají FBI, jako podklad pro kongresový dohled. Přehled z roku 1975 nikdy nedospěl k veřejnému hodnocení viny. Je to katalog operací, ne uzavřené vyšetřování s verdiktem.
WUDOOR a SALVAGE
Ve stejném souboru se objevuje operace WUDOOR, společný odposlech chilského velvyslanectví CIA a FBI, který podle zprávy probíhal od května 1971 do února 1973 a zahrnoval i vloupání, „pravděpodobně kvůli výměně nebo odstranění zařízení“. Generální prokurátor John Mitchell 14. července 1971 povolil instalaci mikrofonů do 8. října 1971, CIA později žádala prodloužení; sledování bylo počátkem února 1972 přerušeno, v prosinci 1972 obnoveno a koncem února 1973 definitivně ukončeno. Druhá operace, SALVAGE, popisuje, jak CIA v polovině roku 1967 dočasně převzala odposlouchávací stanoviště FBI namířené na OSN v New Yorku poté, co ho ředitel FBI J. Edgar Hoover nechal uzavřít. FBI převzala kontrolu zpět na podzim téhož roku. Memorandum oběma operacím věnuje jen popis a krycí jméno, žádný další rozbor.
Nixonova nahrávka
Na nahrávkách z Oválné pracovny měl prezident Richard Nixon podle pozdějšího zjištění vyšetřovatelů říct, že vloupání do chilského velvyslanectví posloužilo jako kryt pro pachatele vloupání do sídla Demokratické strany. Jde o tvrzení z éry aféry Watergate, ne o obsah Cregarových memorand z roku 1975. Ta o Nixonově nahrávce nic neříkají. Vyšetřovatelé Výboru pro Watergate tehdy tuto teorii sledovali; SENSTUDY 75 ji nepotvrzuje ani nevyvrací.
Jména a data bez obsahu
Sledování izraelských diplomatických zastoupení je v záznamu doloženo jen datem ukončení, 16. říjnem 1972, bez údaje o rozsahu nebo délce trvání. Krycí jména MHDOZEN, MOHAWK, WUGRAVEL, ORKID a SPROINTER se v dokumentech objevují bez jakéhokoli vysvětlení náplně. Operace PLMPLODESTAR je popsána jen jako mířená na „levicové a komunistické prostředí“ v různých částech světa, včetně Spojených států. Co za těmito jmény konkrétně stálo, záznam neříká. Je to mezera v papírech, ne důkaz, že se za ní něco skrývá.
Osud spisu Family Jewels
Původní zprávu o 693 stranách nechal sestavit ředitel CIA James Schlesinger od května 1973, poté co tisk spojoval agenturu s aférou Watergate. Národní bezpečnostní archiv o dokument požádal v roce 1992; CIA jej vydala 26. června 2007, po patnácti letech odvolání a právních tlaků, a místy zůstává začerněný dodnes. Patnáct let mezi žádostí a vydáním je u sbírek tohoto rozsahu obvyklá lhůta přezkumu, ne známka zvláštní snahy něco utajit. Analytik archivu Peter Kornbluh k vydání dokumentů z roku 2025 uvedl, že nově odtajněné materiály k atentátu na Kennedyho podle něj nedávají důvod, proč by zbytek souboru Family Jewels neměl být odtajněn celý.