VANITYBOM: Saudské lety, uzavřené nebe a tři složky bez odpovědi
Co existuje a jak se to dostalo ven
Ve spisu datovaném 24. září 2003 FBI stručně popsala odlety saudských státních příslušníků ze Spojených států po 11. září 2001. Zpráva nesla stupeň utajení „Secret“ a interně ji agenti označovali krycím názvem VANITYBOM. Bezprostřední impuls byl konkrétní: redakce Vanity Fair zveřejnila v říjnu 2003 reportáž o těchto odletech a FBI sepsala písemnou reakci. Dokument o čtyřiceti stranách získala organizace Judicial Watch (americká nezisková organizace zaměřená na transparentnost moci) v roce 2005 prostřednictvím soudního sporu pod spisovou značkou 04-1643 (RWR).
Oddělený soubor, 215 stran záznamů FBI o odletech saudských státních příslušníků, obdržel přes zákon o svobodném přístupu k informacím výzkumník Russ Kick (1969–2021) a uložil do svých archivů. Po jeho smrti materiály zpřístupnila badatelům dr. Susan Maret. John Greenewald ze serveru The Black Vault oba celky zkatalogizoval a 15. března 2024 zveřejnil. Zároveň podal žádost o přezkoumání stupně utajení části začerněné v materiálu Judicial Watch; výsledek ke dni zveřejnění nebyl znám.
Incident tak, jak ho záznamy popisují
Americký vzdušný prostor byl po útocích uzavřen pro civilní provoz; FAA ho znovu otevřela 13. září 2001 v 11:00. Saudská ambasáda mezitím organizovala charterové lety pro saudské státní příslušníky včetně členů královské rodiny.
Záznamy Celní a pohraniční ochrany USA předané 9/11 Commission organizací Judicial Watch zachycují, že mezi 11. a 15. zářím 2001 odletělo na 55 komerčních letech 160 saudských státních příslušníků. 9/11 Commission nicméně ve svém závěru konstatovala, že nenašla doklady o žádných odletech saudských státních příslušníků, domácích ani mezinárodních, před znovuotevřením vzdušného prostoru 13. září 2001. Celkový rozsah odletů, 55 letů, 160 osob, záznamy Komise nezpochybňují; sporná zůstává pouze otázka datace, tedy zda některé lety proběhly ještě za uzavřeného nebe. Senator Frank Lautenberg v červenci 2004 zveřejnil, že jeho zaměstnanci zjistili, že nejméně jeden domácí let pro saudské státní příslušníky byl povolen ještě před formálním znovuotevřením vzdušného prostoru 13. září, tento údaj je v přímém rozporu se závěrem 9/11 Commission a žádný z dostupných dokumentů ho dosud nevyřešil.
Nejpodrobněji zdokumentovaným případem je let 441 společnosti Ryan International Airlines. Boeing 727 postupně přistával 20. září 2001 v Saint Louis, Los Angeles, Orlandu a u letiště Dulles, cestující sbíral a s posledním odletem z bostonského letiště Logan vzlétl ve 02:05. Prvním mezipřistáním byl Newfoundland; konečný cíl za kanadskými hranicemi záznamy 9/11 Commission výslovně neuvádějí, údaj o Ženevě pochází pouze z materiálu The Black Vault a není potvrzen nezávislým zdrojem. Na palubě bylo 23 cestujících a 3 soukromé ochranky; dvanáct osob neslo příjmení bin Ládin a celkově šlo nejméně o třináct příbuzných Usámy bin Ládina.
Kdo povolil lety
Spis FBI tuto otázku neuzavírá. Z dostupných záznamů vyplývá, že Richard Clarke, koordinátor boje proti terorismu v Radě národní bezpečnosti, ověřil prověření cestujících u FBI a dal souhlas k odletům. 9/11 Commission nenašla doklady o tom, že by rozhodnutí šlo výše než na Clarkeovu úroveň; prezident a viceprezident komisařům sdělili, že se o věci dozvěděli až z médií. Kdo konkrétně udělil formální výjimku ze zákazu létání, zda FAA, Bílý dům nebo State Department, spis VANITYBOM nezachycuje.
K čemu vyšetřovatelé tehdy dospěli
Formální závěr FBI, jak ho zachycuje zpráva VANITYBOM, zní: žádný z cestujících nevykázal prokazatelné vazby na útočníky z 11. září a nikdo nebyl označen za osobu vyšetřovatelského zájmu. 9/11 Commission toto zjištění potvrdila a konstatovala, že FBI provedla uspokojivé prověření. Koordinaci bezpečnostní kontroly letu 441 měl na starosti agent baltimořské pobočky FBI; jméno ve spisu uvedeno není. FBI záznamy rovněž uvádějí, že dvěma prominentním saudským rodinám agenti na jejich žádost zprostředkovali z bezpečnostních důvodů doprovod na letiště.
Závěr FBI a potvrzení Komise je třeba číst v kontextu: jde o interní uzavření správního spisu a nezávislý přezkum jedné komise, ne o soudní řízení ani audit třetí strany.
Mezery, které ve spisu zůstávají
9/11 Commission ve svém závěru uvádí, že FBI vyslechla všechny osoby vyšetřovatelského zájmu před odletem. „Osoby vyšetřovatelského zájmu“ a „všichni cestující“ přitom nejsou totéž: záznamy nechávají otevřenou otázku, zda část cestujících, kteří do první kategorie nespadali, opustila zemi bez předchozího pohovoru s FBI vůbec. Pořadí úkonů ve vztahu k datu letu v dostupné verzi dokumentu rovněž chybí. Prověrka provedená před odletem a prověrka provedená zpětně mají z hlediska závěru jinou vypovídací hodnotu; spis rozdíl nespecifikuje.
Samotný název zprávy obsahuje začerněný údaj: dokument je označen jako „Reakce na článek ve Vanity Fair z října 2003 (věc: odlety rodiny [začerněno] po 11. září 2001)“. Totožnost rodiny z dostupné verze nevyplývá. Ministerstvo spravedlnosti v průběhu soudního sporu sdělilo, že začernění bylo provedeno v zájmu ochrany soukromí dotčených saudských osob.
Ze záznamu tak zůstávají otevřené tři konkrétní otázky: totožnost rodiny začerněné v názvu zprávy; která instituce nebo který funkcionář udělil formální výjimku ze zákazu létání; a zda prověrky proběhly u všech cestujících před nastoupením na palubu, nebo zda někteří odletěli bez předchozího pohovoru. Na tyto tři otázky dostupné záznamy odpověď nedávají.
Kde začíná interpretace
Greenewald při zveřejnění označil epizodu za „významnou a podivnou“ a podal ji jako doklad mimořádného diplomatického přístupu pro saudské státní příslušníky, jde o jeho redakční hodnocení, nikoli o závěr z dokumentů. Argument, že charter za uzavřeného vzdušného prostoru rovná se výjimečné zacházení, má v záznamu částečnou oporu: lety proběhly, ambasáda je organizovala, výjimka existovala. Dokumenty však neříkají, zda srovnatelná výjimka nebyla poskytnuta i jiným diplomatickým zastupitelstvím, a Komise nenašla doklady o politickém tlaku při schvalování. Judicial Watch označil zprávu FBI za „účelovou“ a vyšetřování za „laxní“, to je hodnocení organizace vedoucí soudní spor, nikoli výstup z přezkoumání spisu.