Katalogový záznam National Security Archive (Národní bezpečnostní archiv, nezisková organizace při George Washington University, která publikuje odtajněné dokumenty americké vlády) eviduje zprávu s číslem SAND99-1308 a názvem „The Origins and Evolution of S2C at Sandia National Laboratories: 1949 to 1996″ (Původ a vývoj S2C v Sandia National Laboratories: 1949 až 1996). Autorem je William L. Stevens, který v Sandia National Laboratories (laboratoři amerického ministerstva energetiky zaměřené na inženýrství jaderných zbraní) třicet let pracoval na otázkách bezpečnosti a kontroly jaderných zbraní, do penze odešel v roce 1985 a zprávu později sepsal jako konzultant tamního Surety Assessment Center (útvaru Sandia zabývajícího se posuzováním zajištění jaderných zbraní). Sandia zprávu dokončila v září 2001. Národní bezpečnostní archiv zveřejnil její okleštěnou verzi 18. listopadu 2022.
Tři obory pod jedním označením
Popis obsahu, který archiv ke zprávě připojil, říká, že se týká role Sandia National Laboratories ve třech oblastech: bezpečnosti provozu jaderných zbraní a zbraňových systémů, jejich zabezpečení proti neoprávněnému přístupu a kontroly jejich použití. Podle přepisu úvodu zprávy jde přesně o tyto tři obory, souhrnně nazývané S2C. Zpráva podle katalogového popisu sleduje čtyřicet sedm let úsilí objevovat a zmírňovat rizika nehodového nebo neautorizovaného odpálení, od roku 1949, kdy Sandia vznikla, do roku 1996.
Sandia National Laboratories sídlí v Albuquerque v Novém Mexiku, s druhým pracovištěm v kalifornském Livermoru. Ani tato informace ale neobjasňuje, čím se jednotlivé kapitoly zprávy zabývají. Katalogový záznam sám uvádí, že text má přes sto krátkých kapitol s dokumentárními přílohami a seznam více než dvou set citovaných zpráv. Které konkrétní programy nebo události se v nich rozebírají, popis neříká.
Klasifikace, která po letech stoupla
V roce 2001 nesla zpráva stupeň „Official Use Only“ (nejnižší úroveň citlivosti amerických vládních dokumentů, určená pro materiály, které neobsahují utajované informace, ale nejsou určené k volnému šíření). Stevens si podle archivního záznamu tuto úroveň zvolil záměrně: chtěl, aby zpráva kolovala co nejšíře mezi vládními odborníky na jaderné zbraně.
Verze, kterou Národní bezpečnostní archiv zveřejnil v listopadu 2022, nese označení „Secret“ (tajné, druhý nejvyšší stupeň utajení v americkém klasifikačním systému) a je popsána jako „excised copy“, tedy kopie, z níž byly před vydáním vyňaty části textu. Mezi rokem 2001 a rokem 2022 tedy klasifikace stoupla, ne klesla. U dokumentů uvolňovaných k veřejnému nahlédnutí je to neobvyklý směr, protože stupeň utajení se v čase obvykle snižuje nebo zůstává stejný. Kdy přesně a na základě čeho k tomuto přehodnocení došlo, archivní záznam neuvádí.
Cesta k roku 2022 beze stop
Jak se zpráva k Národnímu bezpečnostnímu archivu dostala, katalogový popis neuvádí. Nespecifikuje, zda šlo o žádost podle amerického zákona o svobodném přístupu k informacím (FOIA), o povinný přezkum odtajnění, nebo o jiný kanál, ani kdo o zpřístupnění žádal. Neříká ani, proč byla zpráva zveřejněna právě v listopadu 2022, přes dvacet let po svém dokončení. Na dokumentu navíc zůstalo interní označení, že jde o materiál určený jen k vnitřní distribuci uvnitř Sandia a že ho nelze citovat ani z něj vyjímat pasáže bez souhlasu ředitele Surety Assessment Center. Toto omezení platilo bez ohledu na formální stupeň utajení. Se samotným procesem zpřístupnění veřejnosti ale nesouvisí, a ten v záznamu zůstává nepopsaný.
Nejpravděpodobnější, nesenzační čtení
Nejpravděpodobnější vysvětlení nabízí sama zpráva. S2C podle jejího popisu není krycí jméno tajné operace, ale souhrnné označení tří běžných technických disciplín jaderného zbrojního programu, kterými se Sandia zabývala od svého vzniku. Podobné souhrnné zkratky pro interní obory nebyly u laboratoří ministerstva energetiky ničím výjimečným.
Ani zvýšení klasifikace mezi lety 2001 a 2022 nemusí samo o sobě znamenat víc, než že novější přezkum posoudil starší text podle přísnějších aktuálních pravidel, například kvůli ochraně detailů, které by mohly usnadnit odhad konstrukčních nebo bezpečnostních parametrů zbraňových systémů. Slabina tohoto čtení je zjevná: jde o odhad, ne o doložený závěr. Katalogový záznam zdůvodnění klasifikační změny neobsahuje a bez přístupu k nezredigovanému textu nebo k dokumentaci přezkumu nejde určit, které konkrétní pasáže byly nově vyhodnoceny jako citlivé.
Co zůstává mimo dosah katalogového záznamu
Katalogový popis nabízí jen základní údaje o zprávě, ne její text, a proto má jasné hranice. Neobsahuje obsah jednotlivých z více než sta kapitol, které zpráva podle záznamu má. Nejmenuje víc než dvě stě citovaných zdrojů ani jejich povahu. Neuvádí jména osob, s nimiž měl Stevens podle vlastního přiznání trvalé spory ohledně bezpečnosti jaderných zbraní. A neříká, jaký rozsah textu byl vyňat ve zveřejněné okleštěné verzi ani proč.
Rozdíl mezi tím, že zpráva SAND99-1308 existuje, a tím, co v ní doopravdy stojí, zůstává nedotčený. Dokud se neobjeví méně redigovaná verze, ze záznamu se to nedozvíme.