Černjajevův deník z roku 1983: zápisník s otevřenými otázkami

Zápisník předaný dobrovolně: co Černjajevův deník z roku 1983 obsahuje a kde mlčí

V roce 2004 doručil Anatolij Sergějevič Černjajev Národnímu bezpečnostnímu archivu Univerzity Georgea Washingtona rukopisy svých soukromých deníků spolu s jejich strojopisnými přepisy, které pro něj pořizovala jeho partnerka Ljudmila Pavlovna Rudakova. Nešlo o únik ani o odtajnění ve smyslu vládního rozhodnutí, zápisníky nikdy nepodléhaly státní klasifikaci. Byl to osobní dokument, který autor předal archivistům sám.

Archiv od roku 2012 vydává anglické překlady Černjajevových deníků postupně, každý rok nový svazek, vždy 25. května, v den autorových narozenin. Svazek za rok 1983 přeložila Anna Melyakova a archiv ho zveřejnil 25. května 2023, poprvé v anglickém znění. Spisová značka ve smyslu vládního čísla jednacího neexistuje; dokument nevznikl v žádné úřední proceduře.

Kdo Černjajev v roce 1983 byl

Zápisníky z roku 1983 pocházejí od zástupce ředitele Mezinárodního oddělení ÚV KSSS, přímo odpovědného za agendu mezinárodního komunistického hnutí. Černjajevovým přímým nadřízeným byl Boris Ponomarjov, který oddělení vedl od roku 1957 do roku 1986. Role poradce pro zahraniční politiku při generálním tajemníkovi, ta přišla až od března 1986 za Gorbačova; pro rok 1983 ji deník nepotřebuje dokreslovat zpětně.

Co zápisník říká

Zveřejněný svazek zachycuje tři výrazné záznamy, každý z jiné roviny.

Nahý král

Černjajev zaznamenal svůj hluboký osobní odpor k vlastní pozici: „jakou ponižující roli hraji, dělám vše pro to, abych oblékl nahého, zcela nahého krále.“ Ve stejném kontextu popsal Ponomarjova jako „malicherného, ješitného funkcionáře s policejně-propagandistickým myšlením, závistivého, zbabělého, překotného a připraveného zradit jakoukoli myšlenku.“ Kontext záznamu naznačuje, že Černjajev mínil Ponomarjova, přímého nadřízeného, jehož vzápětí takto popsal. Přesné znění fráze „oblékám nahého krále“ ze záznamu vyplývá; co si tím ve vztahu k systému jako celku myslel, formulovat za něj nelze.

Sestřelení KAL 007

Sestřelení Boeingu 747 společnosti Korean Air Lines (let KAL 007) sovětskou stíhačkou Su-15 1. září 1983, při němž zahynulo všech 269 osob na palubě, je historicky doloženou událostí, úřední americká studie ministerstva obrany dospěla k závěru, že letadlo se odchýlilo od trasy v důsledku navigační chyby posádky a neplnilo žádnou zpravodajskou misi. Jak přesně k odchylce zhruba 322 kilometrů od naplánované trasy došlo, nebylo definitivně určeno.

Černjajev k sestřelení zapsal, že odhalilo „s příšernou zřejmostí moc a tlak ‚vojenského komplexu‘ na celý náš život a politiku.“ Tohle je Černjajevovo čtení události, soukromá interpretace aparátčíka zapsaná v zápisníku, nikoli interní hodnocení ÚV ani vyšetřovací spis. Jaké konkrétní sovětské složky nebo osoby Černjajev výrazem „vojenský komplex“ mínil, ze zveřejněného materiálu nevyplývá.

Jaderná křehkost

Ve třetím záznamu Černjajev napsal: „tento obrovský svět, plný fantastických výdobytků lidského ducha a práce, může v několika krátkých minutách padnout za oběť nervovému zhroucení jednoho z lídrů dvou ‚supervelmocí‘.“ Zápisník tuto reflexi nespojuje s konkrétní operací ani s konkrétní výměnou diplomatických nót. Cvičení Able Archer 83 (simulace přechodu NATO od konvenčního k jadernému konfliktu, provedená 7. až 11. listopadu 1983) v dostupném záznamu Černjajev jmenovitě nezmiňuje, zda o něm vůbec zapsal, z dostupných souhrnů archivu nevyplývá.

Andropovovo zdraví se v zápisníku objevuje samostatně: přítel Černjajeva Karen Brutěnc byl v pozdním září 1983 přivolán na Krym na setkání Andropova s jihojemenským vůdcem Alím Násir Muhammadem a podal zprávu, že Andropov „potřeboval lidi, kteří ho podpírali.“ O Andropovovi přitom Černjajev na jiném místě zapsal: „Věřím Andropovovi, kéž mu Bůh dopřeje aspoň pět dobrých let.“ Jurij Vladimirovič Andropov zemřel 9. února 1984.

Kde záznam mlčí

Archiv ve vydavatelském záznamu výslovně uvádí, že Černjajev v roce 1983 nepsal pravidelně a že v zápisníku chybí úseky v délce několika týdnů. Důvod mezer uveden není. Tato absence je faktem o papírech.

Čtyři otázky o dokumentu jako takovém zůstávají otevřené: Zda anglický překlad Anny Melyakové je úplným nebo zkráceným převodem ruského originálu, zdroj neuvádí. Jaké konkrétní datum nesou jednotlivé záznamy, ze zveřejněných souhrnů nevyplývá, datum záznamu o KAL 007 je odvozeno pouze z kontextu události. Zda existují části deníku za rok 1983, které nebyly přeloženy ani zveřejněny, archiv nespecifikuje. Zda Černjajev kdekoli v zápisníku zachytil konkrétní rozhodovací momenty, k nimž měl ze své pozice přístup, nebo psal výhradně o vlastní frustraci, na to z dostupného materiálu odpověď není.

Co tento typ pramene dokazuje

Soukromý zápisník říká, co si autor myslel nebo chtěl myslet v daný okamžik, bez nutnosti obstát před hierarchií. To je jiný druh informace než úřední dokument: hodnotnější v některých ohledech, omezenější v jiných. Černjajevovy zápisky nedokazují, že sovětský vojenský komplex skutečně fungoval tak, jak ho Černjajev popsal, dokazují, že Černjajev to tak viděl, a zapsal to tehdy, kdy to psal, z místa, kde seděl. Kde by bylo třeba jiného pramene, tam jiný pramen zatím chybí.