Papír, který se objevil 25. listopadu 2024
The Black Vault, archiv odtajněných amerických dokumentů, který provozuje John Greenewald, zveřejnil 25. listopadu 2024 soubor o 154 stranách a velikosti 53 megabajtů. Dokument nese název „HAVE CARGO Captive Flight Tests, Phase III, Volume IV“ a vypracovala ho Foreign Technology Division (Divize zahraničních technologií) letectva Spojených států. Ve zprávě je uvedeno datum sepsání: srpen 1974.
Titulek sám prozrazuje, že jde o čtvrtý svazek třetí fáze programu. Zpřístupněný text tedy počítá s existencí dalších dílů, o kterých ale sám nic neříká. Zda se svazky I až III dochovaly a kde případně leží, záznam neuvádí.
Čtyři okruhy testů
Zpráva je rozdělená na čtyři části. Šlo o takzvané captive flight testy, tedy lety, při kterých se zkoušené zařízení pouze neslo na palubě letadla, aniž by se cokoli odpalovalo. Prověřovaly se tyto okruhy:
Infračervené světlice ALA-17, vypouštěné v sériích jedné až tří kusů jako klamný cíl pro tepelně naváděné střely.
Náchylnost transportního letounu C-130 k zaměření tepelně naváděnou raketou odpálenou ze země při letu v malé výšce.
Rušicí zařízení QRC-399, nasazené proti naváděcím systémům sovětské střely ATOLL (AA-2) a americké Sidewinder (AIM-9B).
Infračervená radiometrie, tedy měření tepelného vyzařování letadel za letu, které mělo dát číselný podklad pro posouzení klamačů.
Co testy ukázaly
Podle zprávy se nasazením světlic ALA-17 dařilo odlákat střely ve většině zkoušených situací, s několika výjimkami. Které konkrétní scénáře mezi výjimky spadly, dostupný text zprávy nespecifikuje.
U letounu C-130 se ukázalo, že zaměření tepelně naváděnou raketou bylo dosažitelné při malém úhlovém odstupu od místa odpalu, zatímco při větším odstupu bylo zaměření obtížnější. Konkrétní stupně nebo metry, které od sebe „malý“ a „velký“ odstup oddělují, zpráva neuvádí.
Zařízení QRC-399 bylo úspěšné tam, kde dosáhlo vysokého poměru rušení k signálu. Proti manévrovatelnější raketě ATOLL bylo podle zprávy tento poměr těžší splnit než proti Sidewinderu. Přesné hodnoty poměru, které o úspěchu rozhodovaly, zpráva nepodává.
Radiometrická část přinesla data o pravděpodobnosti úspěchu klamačů a o intenzitě tepelného záření sledovaných letadel, bez jediného souhrnného čísla, které by hodnotilo výsledek celého programu.
Zpráva bez verdiktu
Tenhle typ dokumentu neuzavírá příčinu ani nedává doporučení. Je to technický protokol z letových zkoušek, ne vyšetřovací zpráva k incidentu. Žádná věta v něm neříká, proč se něco stalo nebo co dělat dál, jen co se stalo při daném pokusu.
Absence dramatu má prozaické vysvětlení. Zprávy tohoto formátu se psaly rutinně jako průběžná dokumentace vývojového programu, ne jako reakce na mimořádnou událost. Chybějící verdikt tu neznamená zatajování, jen žánr dokumentu.
Co v papírech chybí
Ve zpřístupněném textu chybí několik konkrétních čísel. Nejsou uvedeny scénáře, v nichž světlice ALA-17 selhaly. Chybí hodnota poměru rušení k signálu, kterou musí zařízení QRC-399 dosáhnout, aby zabránilo zaměření. Chybí stupně nebo vzdálenosti, které oddělují malý a velký úhlový odstup u testů s letounem C-130. A záznam neříká, zda navazující svazky programu HAVE CARGO tato zjištění potvrdily, upravily, nebo vyvrátily.
Každá z těchto mezer je fakt o rozsahu zveřejněného dokumentu, ne stopa po něčem skrytém.
Žádná odezva
K dokumentu se nedohledal žádný komentář zvenčí, žádné svědectví pilota, žádná technická oponentura, žádná interpretace nad rámec toho, že The Black Vault soubor zpřístupnil. Zpráva s konkrétními čísly o klamačích nasazených proti sovětským i americkým raketám prošla zveřejněním beze zvuku.
Co z toho zůstává
Dokument nabízí přesně to, co má: čísla, protokoly, dílčí úspěchy a neúspěchy klamačů, bez příběhu, který by měl nějaký konec. Kdo v něm hledá odhalení spiknutí, nenajde nic k odhalení. Kdo chce vidět, jak vypadá skutečný technický spis letectva z roku 1974, dostane přesně to.
Otázka, zda pozdější fáze programu HAVE CARGO tato zjištění potvrdily, zůstává nezodpovězená. Další svazky nebyly zveřejněny, a tak to nikdo neví.