Čeljabinská oblast – Tajné spisy

Čeljabinská oblast je federální subjekt Ruska ležící na hranici evropské a asijské části země, s rozlohou 87 900 km² a populací 3 385 124 obyvatel. Oblast se rozkládá 490 km od severu k jihu a 400 km od západu k východu, rozlohou srovnatelná s Maďarskem, Portugalskem nebo Rakouskem. Hutní komplex tvoří přes 60 % průmyslové produkce regionu a Magnitogorský železářský a ocelářský kombinát patří k páteřním podnikům regionální ekonomiky. Vedle průmyslu oblast eviduje 3 170 jezer, z nichž některá jsou využívána pro léčebné účely.

Základní údaje

Země: Rusko
Typ: oblast Ruské federace; federální subjekt Ruska
Leží v: Rusko
Souřadnice: 55.1600, 61.4000
Počet obyvatel: 3 385 124
Rozloha: 87 900 km²
Vznik: 17. 1. 1934

Poloha a přírodní podmínky

Čeljabinská oblast sousedí na severu se Sverdlovskou oblastí, na východě s Kurganskou oblastí, na jihu s Orenburgskou oblastí, na západě s Republikou Baškortostán a na jihovýchodě s Kazachstánem. Tato pohraniční poloha mezi Evropou a Asií formuje jak geografický charakter regionu, tak jeho historický hospodářský význam jako tranzitního a průmyslového uzlu.

Klima oblasti je mírně kontinentální. Průměrné teploty v lednu se pohybují mezi -16 a -18 °C, v červenci mezi +17 a +20 °C. Teplotní rozsah dokládá výraznou kontinentalitu, charakteristickou pro vnitrozemské části Ruska vzdálené od oceánických vlivů.

Oblast je výjimečně bohatá na jezera: celkem jich eviduje 3 170, z nichž 98 má plochu větší než 5 km². Největší jezero Uvildy zaujímá 68 km². Část jezer disponuje minerálními vodami a léčivými bahny využívanými ke zdravotním účelům. Z nerostného bohatství bylo prozkoumáno přibližně 300 ložisek; region produkuje železo, měď, nikl, chrom, mangan, zlato a minerály skupiny platinových kovů.

Historie a vznik oblasti

Čeljabinská oblast byla zřízena 17. ledna 1934. Zásadní průmyslový mezník nastal ještě před jejím vznikem: Magnitogorský železářský a ocelářský kombinát (MMK) ve městě Magnitogorsk byl uveden do provozu v únoru 1932. Jeho roční výrobní kapacita dosahuje 14 500 tisíc tun oceli a kombinát dodnes patří k páteřním podnikům regionální ekonomiky.

29. září 1957 došlo v závodě Majak na zpracování plutonia v Ozjorsku k havárii, která vešla do dějin jako kyštymská katastrofa. Na Mezinárodní stupnici jaderných událostí byla ohodnocena stupněm 6, čímž se zařadila na třetí místo v historii závažnosti jaderných havárií po Černobylu a Fukušimě.

Průmysl a hospodářství

Hutní komplex tvoří přes 60 % průmyslové produkce Čeljabinské oblasti. Klíčovými odvětvími jsou metalurgie a strojírenství. Magnitogorský kombinát MMK s kapacitou 14 500 tisíc tun oceli ročně je symbolem tohoto průmyslového zaměření.

Nerostné bohatství podpírá průmyslovou základnu: přibližně 300 prozkoumaných ložisek zahrnuje suroviny od železa a mědi přes nikl, chrom a mangan až po zlato a platinové kovy. Tato surovinová rozmanitost z oblasti činí jeden z klíčových těžebních regionů Ruska.

Doprava

Oblastí prochází Jihouralská železnice, větev Transsibiřské magistrály, která propojuje region se zbytkem Ruska i s Asií. Leteckou dostupnost zajišťují dvě letiště: mezinárodní letiště v Čeljabinsku schopné přijímat všechny typy dopravních letadel a druhé letiště v Magnitogorsku.

Obyvatelstvo

Populace Čeljabinské oblasti dosáhla historického maxima v roce 1990, kdy zde žilo 3 706 378 obyvatel. Od té doby počet obyvatel klesá; v roce 2024 činila populace 3 383 188 osob, což je nejnižší hodnota od zahájení sledování v roce 1989.

Zajímavosti

Za druhé světové války dodával region jižního Uralu v rámci Čeljabinské oblasti 40 % veškeré vojenské produkce SSSR. Místní závody vyrobily 60 % středních a 100 % těžkých tanků pro sovětské válečné úsilí. (globalsecurity.org)
Čeljabinská oblast nese přezdívku „země jezer“. Celkem zde leží 3 170 jezer, přičemž některá disponují jedinečnými minerálními vodami a léčivými bahny využívanými k terapeutickým účelům. (russiatrek.org)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-28