Žores Alexandrovič Medveděv — biolog, disident a historik vědy

Žores Alexandrovič Medveděv (14. listopadu 1925, Tbilisi – 15. listopadu 2018, Londýn) byl sovětský biolog, biochemik a historik vědy, jehož kariéra se prolínala s nejostřejšími spory sovětské vědy i politiky. Za svůj odpor zaplatil nucenými psychiatrickými vyšetřeními a ztrátou zaměstnání; sovětské občanství mu bylo obnoveno dekretem prezidenta Michaila Gorbačova v roce 1990.

Základní údaje

Narození: 14. 11. 1925
Místo narození: Tbilisi
Úmrtí: 15. 11. 2018
Místo úmrtí: Londýn
Země: Sovětský svaz; Spojené království; Sovětský svaz; Rusko
Povolání: biolog; biochemik; historik; vědec
Obor: biologie
Působiště: Nikitsky Botanical Garden; Ruská státní zemědělská univerzita; Medical Radiological Research Center; National Institute for Medical Research
Vzdělání: Ruská státní zemědělská univerzita
Ocenění: Messenger Lectures

Původ a rodina

Žores Medveděv se narodil 14. listopadu 1925 v Tbilisi, tehdy součásti Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky, jako jednovaječné dvojče historika Roye Medveděva. Jejich otec Alexandr Romanovič Medveděv byl profesorem na Vojensko-politické akademii v Leningradu. V srpnu 1938 byl zatčen jako „přívrženec Bucharina“, odsouzen k osmi letům nucených prací a v březnu 1941 zemřel v táborech na Kolymě.

Osud otce poznamenal oba bratry natrvalo. V únoru 1943 byl Žores Medveděv odveden do Rudé armády a jako pěšák vyslán na tamanskou frontu, kde byl zraněn a následně propuštěn z vojenské služby.

Vzdělání a vědecké začátky

V roce 1944 nastoupil Medveděv ke studiu na Timirjazevské zemědělské akademii v Moskvě. V prosinci 1950 obhájil disertaci z výzkumu pohlavních procesů u rostlin a získal titul kandidáta biologických věd. Téhož roku 1950 absolvoval rovněž magisterský stupeň z biologie na Moskevském institutu fyziologie rostlin. Doktorát z biochemie mu Timirjazevská akademie udělila v roce 1954.

V roce 1963 se Medveděv přestěhoval do Obninsku, kde nastoupil do Ústavu lékařské radiologie jako vedoucí laboratoře molekulární radiobiologie. Zde publikoval práce Protein Biosynthesis and Problems of Heredity Development and Ageing (1963) a Molecular Mechanisms of Development (1966).

Boj s lysenkovštinou

Již v roce 1962 napsal Medveděv knihu o dějinách sovětské genetiky, která prošla interním redakčním posouzením, ale byla zadržena státní cenzurou. D. Lysenko. Kniha podrobně zdokumentovala, jak Trofim Lysenko po desetiletí devastoval sovětskou biologickou vědu s podporou státní moci.

Protože Medveděv odmítal omezit svůj zájem pouze na čistě vědecká témata, sovětské úřady v roce 1969 dosáhly jeho odvolání z funkce vedoucího oddělení molekulární biologie Ústavu lékařské radiologie v Obninsku.

Psychiatrická internace v roce 1970

Večer 29. května 1970 byl Medveděv odvezen ze svého bytu v Obninsku do Kalužské městské psychiatrické nemocnice k „diagnóze“ a „pozorování.“ Lékaři mu stanovili diagnózu „počínající schizofrenie“ a „paranoidní bludy o reformování společnosti.“

Internace vyvolala bezprecedentní vlnu protestů ze strany vědecké i literární obce. Proti ní se veřejně postavili vědci Andrej Sacharov, Petr Kapica, Igor Tamm, Vladimir Engelgardt, Boris Astaurov a Nikolaj Semjonov, jakož i spisovatelé Solženicyn a Tvardovský. Jejich tlak vedl k Medveděvově propuštění. Zkušenost z internace zdokumentoval spolu s bratrem Royem v knize A Question of Madness, vydané v roce 1971.

Exil a vědecká práce v Londýně

Medveděv se stal starším vědeckým pracovníkem Národního ústavu pro lékařský výzkum v Londýně. V tamějším oddělení genetiky se věnoval gerontologii, biochemii a genetice. Na tomto pracovišti působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1991. Britské občanství obdržel v roce 1980.

Sovětské občanství mu bylo obnoveno dekretem prezidenta Michaila Gorbačova v roce 1990, Medveděv se však rozhodl zůstat v Londýně. V roce 1974 přednesl Messenger Lectures na Cornellově univerzitě.

Odhalení kyštymské havárie

Vedle své vědecké práce Medveděv veřejně upozornil na jadernou havárii v Kyštymě na Uralu, jež byla sovětskými úřady po léta zamlčována. Havárie byla zpětně zařazena na stupeň 6 Mezinárodní stupnice jaderných událostí jako „závažná nehoda“ — v množství uvolněné radioaktivity jde o třetí nejhorší jadernou katastrofu v historii po Černobylu a Fukušimě.

Medveděvovo odhalení přispělo k tomu, že se existence havárie dostala do povědomí mezinárodní vědecké veřejnosti v době, kdy Sovětský svaz existenci jakékoli takové události popíral.

Zajímavosti

Medveděvovo křestní jméno Žores je cyrilicí přepsané francouzské „Jaurès“ — jde o hold francouzskému socialistickému vůdci Jeanu Jaurèsovi. Jeho dvojče Roy bylo současně pojmenováno po indickém revolucionáři M. N. Royovi. Obě jména odráží internacionalistické politické přesvědčení jejich otce. (caucasus-mt.net)
Kyštymská havárie, jejíž existenci Medveděv pomohl zveřejnit, byla hodnocena stupněm 6 na Mezinárodní stupnici jaderných událostí — kategorie „závažná nehoda.“ Z hlediska uvolněné radioaktivity je to třetí nejhorší jaderná katastrofa v historii, po Černobylu a Fukušimě. (icheme.org)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-29