Morton H. Halperin, narozený 13. června 1938 v Brooklynu, je americký politolog, vládní úředník a autor, jehož kariéra propojuje akademické prostředí, nejvyšší patra americké zahraniční politiky a dlouholetý boj za občanské svobody. Od pozice zástupce náměstka ministra obrany přes vedení Policy Planning Staff na americkém ministerstvu zahraničí až po řízení washingtonské kanceláře Americké unie pro občanské svobody (ACLU) se pohyboval na průsečíku bezpečnostní politiky a právního státu. FBI sledovala jeho domácí telefon bez soudního příkazu po dobu 21 měsíců počínaje rokem 1969 a zaznamenala přes tisíc hovorů, z nichž mnohé neměly se zpravodajskými záležitostmi nic společného — epizoda, která se stala jedním ze symbolů zneužívání státního dohledu nad intelektuály v éře Nixonovy administrativy.
Základní údaje
- Narození: 13. 6. 1938
- Místo narození: Brooklyn
- Země: Spojené státy americké
- Povolání: politolog; vysokoškolský učitel
- Obor: politologie; zahraniční politika; mezinárodní vztahy
- Působiště: Harvardova univerzita
- Vzdělání: Kolumbijská univerzita; Yaleova univerzita
- Ocenění: MacArthurova cena; Wilbur Cross Medal
Původ a vzdělání
Halperin vyrůstal ve čtvrti Bensonhurst v Brooklynu. Jeho rodiče se narodili ve Spojených státech, avšak jejich prarodiče přišli z Maďarska a Ukrajiny. Otec vystudoval právo a pracoval jako examinátor vlastnických titulů, matka byla v domácnosti. Základní a střední vzdělání získal v brooklynském veřejném školském systému a navštěvoval Lafayette High School.
Po Lafayette High School nastoupil na Kolumbijskou univerzitu, kde ho formovaly přednášky politologů Warnera Schillinga a Kennetha Waltze, jež podnítily jeho zájem o jadernou strategii a kontrolu zbrojení. Doktorské studium absolvoval na Yaleově univerzitě.
Akademická kariéra a první kroky ve výzkumu
V letech 1960 až 1966 působil Halperin jako odborný asistent na katedře státní správy a vědecký pracovník Centra pro mezinárodní záležitosti Harvardovy univerzity. Právě v tomto období se zrodila jedna z jeho nejznámějších knih: Strategy and Arms Control z roku 1961, napsaná společně s Thomasem C. Schellingem. Impuls k jejímu vzniku dalo Harvard-MIT letní studium kontroly zbrojení v létě roku 1960.
Halperin přednášel jako hostující profesor na řadě institucí, včetně MIT, Univerzity Johnse Hopkinse, Kolumbijské univerzity a Yaleovy univerzity. Ve svých kurzech se věnoval byrokratické politice a zahraniční politice, lidským právům, kontrole zbrojení i vztahu Kongresu a zahraniční politiky. Svými články přispíval do The New York Times, The Washington Post, Foreign Affairs a Foreign Policy.
Vládní služba: Pentagon a Národní bezpečnostní rada
Od července 1966 do ledna 1969 zastával Halperin funkci zástupce náměstka ministra obrany pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti, kde měl na starosti politicko-vojenské plánování a kontrolu zbrojení. Stal se nejmladším člověkem, který kdy tuto pozici zastával. Za svou práci na ministerstvu obrany obdržel v lednu 1969 ocenění Meritorious Civilian Service Award.
V Clintonově administrativě byl Halperin jmenován zvláštním asistentem prezidenta a vrchním ředitelem pro demokracii v Radě národní bezpečnosti, kde působil od února 1994 do března 1996. Prezident Clinton ho v roce 1994 navrhl také na nově zřízenou pozici náměstka ministra obrany pro demokracii a udržování míru. Nominaci odmítl výbor Senátu pro ozbrojené síly; odpor vedl senátor Strom Thurmond a Halperin nakonec Clintona požádal, aby kandidaturu stáhl.
7. prosince 1998 ho ministryně zahraničí Madeleine Albrightová jmenovala ředitelem Policy Planning Staff na ministerstvu zahraničí. V této funkci setrval až do 20. ledna 2001.
Centrum pro studium národní bezpečnosti a ACLU
Mimo vládní posty vedl Halperin v letech 1975 až 1992 Centrum pro studium národní bezpečnosti, kde se soustředil na otázky přiměřené role zpravodajských služeb a vládního utajování. Souběžně, od roku 1984 do roku 1992, řídil washingtonskou kancelář Americké unie pro občanské svobody a byl zodpovědný za celostátní legislativní program organizace.
Je členem Rady pro zahraniční vztahy (Council on Foreign Relations), Mezinárodního institutu pro strategická studia a Americké unie pro občanské svobody. K roku 2023 zastává funkci předsedy výkonné rady Centra pro etiku a právní stát (Center for Ethics and the Rule of Law, CERL).
Klíčová díla
Nejvlivnější Halperinovou akademickou prací je kniha Bureaucratic Politics and Foreign Policy z roku 1974, vydaná nakladatelstvím Brookings Institution, kterou napsal společně s Priscillou Clappovou a Arnoldem Kanterem. Stala se jedním z nejúspěšnějších titulů Brookings Institution vůbec.
Ocenění
Halperin získal řadu ocenění: Meritorious Civilian Service Award ministerstva obrany (leden 1969), Wilbur Lucius Cross Medal udělovanou absolventskou asociací Yaleovy Graduate School (červen 1983), John Jay Award Kolumbijské koleje (1986), Public Service Award Federace amerických vědců (prosinec 1998) a v březnu 2006 byl uveden do National Freedom of Information Act Hall of Fame. Je také laureátem MacArthur Fellows Program.
Sledování FBI a otázka státního dohledu
Od roku 1969 byl Halperinův domácí telefon odposloucháván Federálním úřadem pro vyšetřování bez soudního příkazu po dobu 21 měsíců. Protokoly z odposlechu zachytily více než tisíc hovorů, přičemž mnohé z nich neměly se zpravodajskými záležitostmi žádnou věcnou souvislost. Tento případ se stal jednou z epizod, jež dokumentují praktiky státního dohledu v éře Nixonovy administrativy.
Zajímavosti
- Na Kolumbijskou univerzitu nastoupil Halperin ve věku šestnácti let, poté co prošel brooklynským veřejným školským systémem. Právě tam absolvoval kurzy politologů Warnera Schillinga a Kennetha Waltze. (armscontrolwonk.com)
- Kniha Strategy and Arms Control (1961), kterou Halperin napsal společně s Thomasem C. Schellingem v době, kdy oba působili na Harvardově centru pro mezinárodní záležitosti, vznikla jako výstup Harvard-MIT letního studia kontroly zbrojení v létě roku 1960. Oficiální dějiny Air University ji označují za dílo obsahující „klasický popis kontroly zbrojení jako strategického politického konceptu“. (epicenter.wcfia.harvard.edu)
- Protokoly FBI z odposlechu Halperinova domácího telefonu, vedené bez soudního příkazu po dobu 21 měsíců od roku 1969, zaznamenaly více než tisíc hovorů. Mnohé z nich se zpravodajskými záležitostmi vůbec nesouvisely. (grokipedia.com)
Zdroje údajů
- Wikidata
- oralhistory.rutgers.edu
- armscontrolwonk.com
- 1997-2001.state.gov
- sk.sagepub.com
- books.google.com
- kids.kiddle.co
- cfr.org
- justsecurity.org
Údaje aktualizovány: 2026-10-31