Ruslan Imranovič Chasbulatov (22. listopadu 1942 – 3. ledna 2023) byl ruský politik, ekonom a právník, který se v první polovině devadesátých let ocitl v samém středu zlomu postsovětského Ruska. Jako předseda Nejvyššího sovětu Ruské federace stál nejprve po boku Borise Jelcina při odporu proti pokusu o státní převrat v srpnu 1991, aby se o dva roky později stal jeho nejviditelnějším soupeřem v ústavní krizi, jež v říjnu 1993 skončila palbou tanků na budovu parlamentu. Po propuštění z vězení v únoru 1994 na základě amnestie přijal funkci profesora na Ruské ekonomické univerzitě G. V. Plechanova a věnoval se vědecké práci až do konce života.
Základní údaje
- Narození: 22. 11. 1942
- Místo narození: Grozný
- Úmrtí: 3. 1. 2023
- Místo úmrtí: Mozhaysk Municipal Okrug
- Země: Sovětský svaz; Rusko
- Povolání: politik; vysokoškolský učitel; ekonom; právník
- Obor: politika; ekonomie; právo
- Působiště: Plechanovova ruská ekonomická univerzita
- Vzdělání: Právnická fakulta Lomonosovovy univerzity
- Ocenění: zasloužilý vědec Ruské federace; medaile Za pracovní udatnost
Původ a vzdělání
Chasbulatov se narodil 22. listopadu 1942 v Tolstoj-Jurtu, vesnici nedaleko Grozného v Čečensko-ingušské ASSR. Jeho rodištěm je tedy technicky vzato vesnice, nikoli samotné město Groznyj, ačkoli jako místo narození bývá uváděno právě ono. V roce 1965 absolvoval Právnickou fakultu Moskevské státní univerzity a v roce 1980 získal doktorát z ekonomie. Kombinace právního a ekonomického vzdělání mu otevřela cestu k akademické i politické kariéře.
Po celý aktivní profesní život působil Chasbulatov na Ruské ekonomické univerzitě G. V. Plechanova, kde zastával pedagogické a vědecké funkce. Byl korespondenčním členem Ruské akademie věd a za svou práci obdržel titul Zasloužilý vědecký pracovník Ruské federace a medaili Za pracovní statečnost.
Vzestup v politice
V březnu 1990 byl Chasbulatov zvolen lidovým poslancem Ruské SFSR. Když byl Boris Jelcin v květnu 1990 zvolen předsedou Nejvyššího sovětu, vybral si Chasbulatova za svého prvního zástupce. Toto spojenectví dosáhlo dramatického vrcholu v srpnu 1991, kdy Chasbulatov společně s Jelcinem vystoupil na tank před budovou Bílého domu v Moskvě na odpor proti pokusu o coup d’état. V té době zastával post předsedy Nejvyššího sovětu.
Jenže aliance se brzy rozpadla. Neshody ohledně tempa a směru reforem vedly ke stále ostřejším střetům mezi Jelcinovým prezidentským úřadem a parlamentem, jemuž Chasbulatov předsedal. Napětí eskalovalo až v říjnu 1993, kdy na Jelcinův rozkaz zamířily hlavně tanků na tutéž budovu Bílého domu — tentokrát s Chasbulatovem uvnitř. Byl zatčen a vzat do vazby.
Věznění a amnestie
Chasbulatov strávil ve vazbě několik měsíců. V únoru 1994 schválila nově zvolená Státní duma dekret o amnestii pro účastníky krize z října 1993, čímž Chasbulatova propustila. Kremlu tento krok byl velmi proti mysli, přesto nemohl amnestii zvrátit.
Po propuštění se Chasbulatov vrátil do akademického prostředí a na Ruské ekonomické univerzitě G. V. Plechanova pokračoval v pedagogické práci. Vydal také memoáry o první čečenské válce pod názvem Čečnja: mne ne dali ostanovit‘ vojnu (Čečensko: nedali mi zastavit válku), v nichž popsal své mírové snahy v konfliktu.
Vztah k Čečensku a pozdější léta
Chasbulatovův vztah k Čečensku zůstal po celý život složitý. V roce 2003 zvažoval kandidaturu na prezidenta Čečenské republiky, nakonec se však rozhodl nekandidovat. Volby vyhrál Achmat Kadyrov. V roce 2021 Chasbulatov podpořil Achmatu Kadyrovova syna Ramzana Kadyrova v jeho znovuzvolení do čela Čečenska. Ramzan Kadyrov po Chasbulatovově smrti v lednu 2023 označil jeho odchod za „nenahraditelnou ztrátu“ pro čečenský národ.
Ve svém rozhovoru pro deník Argumenty i Fakty v roce 2014 Chasbulatov prohlásil: „Jelcin mi v podstatě zničil život.“ Toto hodnocení ilustruje hloubku osobního a politického rozchodu, k němuž mezi oběma muži po roce 1991 došlo. Chasbulatov zemřel 3. ledna 2023 v Možajském městském okruhu.
Zajímavosti
- Po propuštění z vězení v roce 1994 procestoval Chasbulatov Čečensko a jeho mítinky přitáhly na 200 000 až 300 000 příznivců, jak uvádí novinář Michail Fishman. (meduza.io)
- Chasbulatov v roce 2003 zvažoval kandidaturu na prezidenta Čečenské republiky, ale nakonec do voleb nevstoupil. Zvítězil v nich Achmat Kadyrov, jehož syna Ramzana Kadyrova Chasbulatov v roce 2021 podpořil v jeho znovuzvolení. (meduza.io)
- Ve stejném moskevském bytě, do nějž se nastěhoval na začátku devadesátých let, žil Chasbulatov nepřetržitě přibližně tři dekády až do svého úmrtí 3. ledna 2023. (meduza.io)
- V srpnu 1991 stál Chasbulatov jako předseda Nejvyššího sovětu po boku Jelcina na tanku před Bílým domem, aby čelili pokusu o převrat. O něco více než dva roky později tanky na Jelcinův rozkaz pálily na tutéž budovu — a Chasbulatov byl tentokrát uvnitř. (russianstudiesromania.eu)
Zdroje údajů
Údaje aktualizovány: 2026-11-01