Mluvčí obvykle řídí, co se řekne novinářům, ne to, kterému úřadu bude patřit konkrétní agenda. Čtrnáct stran e-mailů mluvčí Pentagonu Susan Goughové ukazuje chvíli, kdy dělala obojí. Materiál získal a zveřejnil portál The Black Vault.
Čtrnáct stran, které si vyžádal Black Vault
Portál The Black Vault, který vede badatel John Greenewald, požádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím (Freedom of Information Act, FOIA) o veškerou korespondenci Susan Goughové obsahující slova „AARO“ nebo „Phillips“ mezi 1. únorem a 7. březnem 2024. Žádost vede pod číslem 24-F-0894. Ministerstvo obrany na jejím základě vydalo čtrnáct stran e-mailů, řadu z nich se začerněnými pasážemi. Zveřejněny byly 27. srpna 2025, tedy zhruba rok a půl po období, které dokumentují. Zpoždění je u žádostí podle FOIA běžné, přesný důvod prodlevy dokument neuvádí. Korespondence se týká přípravy zveřejnění Historical Record Report, zprávy AARO, úřadu, který vede úřadující ředitel Tim Phillips.
Tři dny v březnu 2024
Z uvolněných e-mailů lze poskládat chronologii tří dnů kolem zveřejnění zprávy. 5. března 2024 se Goughová v e-mailu ptá Kozika, zda má tisková zpráva zmínit Úřad ředitele národní zpravodajské služby (ODNI). AARO totiž ze zákona podává hlášení jak náměstkovi ministra obrany, tak zástupci ředitele národní zpravodajské služby (PDDNI). Odpověď, jejíž odesílatel zůstává v dokumentu redigován, potvrzuje, že tisková zpráva ODNI zmiňovat nebude. 6. března 2024 proběhly uzavřené brífinky pro Kongres k Historical Record Report; personál Kongresu se ptal na vyslechnuté osoby, rozsah zkoumaných dokumentů a na „pozoruhodné programy“, mezi nimi na KONA BLUE. 8. března 2024 se konal neveřejný brífink pro přibližně sedm novinářů. Goughová jednomu ze zájemců dříve napsala, že přístup k Phillipsovi bude „omezen na malou skupinu“. Jeden z přítomných novinářů se ptal, zda AARO vyslechlo Luise Elizonda nebo Davida Grusche. Phillips odmítl odpovědět s tím, že podle zavedené praxe úřad nezveřejňuje, kdo se s ním sešel.
KONA BLUE: program, který nikdy nezačal
Jediný bod, ve kterém úřad k něčemu skutečně dospěl, se týká programu s krycím jménem KONA BLUE. AARO se o něm poprvé dozvědělo z rozhovorů vedených v rámci vlastního historického přehledu; několik dotazovaných v nich KONA BLUE popsalo jako zvláštní oddělení ministerstva vnitřní bezpečnosti (Department of Homeland Security, DHS), které mělo krýt získávání takzvaného „nelidského biologického materiálu“. Po prověření AARO zjistilo, že šlo o navrhovaný zvláštní program s omezeným přístupem (Prospective Special Access Program, PSAP), který DHS v roce 2011 zvažovalo, ale nikdy formálně nezřídilo. Program nezískal financování a pod jeho jménem nebyla nikdy shromážděna ani předána žádná data či materiál. Zhruba o šest měsíců později byl zamítnut. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti k tomu později dodalo, že program vůbec nebyl schválen. Kořeny KONA BLUE úřad sleduje až k programu AAWSAP/AATIP, který v letech 2009 až 2012 provozovala Vojenská zpravodajská agentura (Defense Intelligence Agency, DIA) ve spolupráci s firmou Bigelow Aerospace.
Spor o drony, který zůstal nevyřešený
V dalším vlákně korespondence Goughová reaguje na tlak senátorky Kirsten Gillibrandové, která na jednání o narušeních vzdušného prostoru drony žádala, aby právě AARO vedlo centrální databázi takových incidentů s malými bezpilotními leteckými systémy (small Unmanned Aerial Systems, sUAS). Goughová napsala Kozikovi, řediteli kongresové agendy na Úřadu náměstka ministra obrany pro zpravodajství: „Nechceme, aby byly malé bezpilotní systémy přidány do agendy AARO!“ Kozik odpověděl, že AARO může v otázkách boje proti bezpilotním systémům koordinovat, ale nemá být hlavním odpovědným úřadem. Dokument nezachycuje žádné další rozhodnutí. Spor mezi Gillibrandovou a Pentagonem zůstává v archivu otevřený tak, jak byl.
Co v souboru zůstává začerněné
Tři věci ze čtrnácti stran zůstávají neznámé. Jméno osoby, která 5. března 2024 potvrdila vynechání ODNI z tiskové zprávy, je v dokumentu redigováno; zda šlo o rozhodnutí AARO, ministerstva obrany, nebo samotného ODNI, záznam neuvádí. Otázka, zda AARO vyslechlo Elizonda nebo Grusche, zůstala 8. března 2024 nezodpovězena. Phillips ji nepotvrdil ani nevyvrátil. Řada dalších pasáží je začerněna beze stopy, co pod textem stálo. To jsou fakta o stavu papíru, ne o tom, co se doopravdy odehrálo.
Jak dokument čte Black Vault
Nejmenovaný novinář, který o zařazení do brífinku žádal a byl odmítnut, v e-mailu napsal, že omezený přístup „vypadá spíš jako nastavování narativu Pentagonu než jako skutečná komunikace s médii“. Jde o jeho vlastní hodnocení, ne o formulaci, kterou by použil kdokoli z Pentagonu. The Black Vault ve vlastní analýze dokumentů dál soudí, že odpor Goughové vůči rozšíření mandátu AARO o drony překračoval roli tiskové mluvčí, jak ji vymezují doktrinální dokumenty JP 3-61, DoDD 5122.05 a DoDI 5400.13, podle nichž má mluvčí komunikaci koordinovat, ne rozhodovat o agendě úřadu. I to je čtení redakce nad e-maily, ne závěr, který by v nich byl vyslovený.
Z čtrnácti stran případu 24-F-0894 tak vychází jediný ověřený nález: program KONA BLUE nikdy nepřekročil fázi návrhu. Zůstává také jedna zdokumentovaná neshoda o tom, kdo má vést evidenci dronů nad americkým územím. K samotným případům neidentifikovaných úkazů, které Historical Record Report posuzoval, korespondence nic nepřidává. Kdo potvrdil vynechání ODNI a zda AARO mluvilo s Elizondem nebo Gruschem, zůstává v redigovaných řádcích téhož souboru.