Zpráva NPIC z roku 1966: nezávislý přepočet kamery sondy Luna 9
V červnu 1966 dokončilo Technické zpravodajské oddělení National Photographic Interpretation Center (Národní fotografické interpretační centrum, NPIC) zprávu „Preliminary Analysis of Luna-9 Photography“ (Předběžná analýza fotografií sondy Luna 9). Podle metadat čtenářské místnosti CIA byl třináctistránkový spis se stupněm utajení Secret (tajné) odtajněn 22. října 1999. Server The Black Vault ho jako čtrnáctistránkový soubor zveřejnil na svém webu 8. března 2024.
Co je zapsáno ve spisu
Zpráva nese označení NPIC/R-5017/66 a v databázi CREST (souhrnný systém odtajněných záznamů CIA) je vedena pod číslem CIA-RDP78B04560A005700010015-0. Podnět k analýze vzešel z požadavku analytického útvaru CIA s označením FMSAC, vedeného pod číslem C-DS6-83,440. Spis spravuje sbírka NGA Records, tedy fond dnešní National Geospatial-Intelligence Agency (Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství, NGA), nástupnické organizace NPIC.
Originál nesl upozornění, že obsahuje informace chráněné paragrafy 793 a 794 hlavy 18 amerického zákoníku a že jeho předání nepovolané osobě je zakázáno zákonem. Dokument byl navíc zařazen do kategorie GROUP 1, vyňaté z automatického snižování stupně utajení a odtajňování.
Co analytici počítali
Zpráva je fotogrammetrickým rozborem panoramat, která Luna 9 vysílala z povrchu Měsíce, doplněným pozemními snímky výstavního modelu sondy a telemetrickými daty. Podle vlastního zadání mělo jít o získání údajů o fotografickém systému, sondě a povrchu Měsíce nezávisle na dříve publikovaných sovětských a amerických datech, tedy o vlastní ověření toho, co bylo tou dobou veřejně známo.
Analytici určili, že zorné pole kamery bylo 360 stupňů v azimutu a 30 stupňů ve svislém směru. Náklon osy otáčení skeneru se v přenosech ze 4., 5. a 6. února 1966 pohyboval mezi 16 a 22,5 stupně, s odchylkou 1,5 stupně. Osu pohybu tělesa sondy odvodili vůči výraznému výstupku na jedné z jejích opěrných noh. The Black Vault ve svém popisu uvádí, že šlo o úhel přibližně 35 stupňů; tuto konkrétní hodnotu se ve zveřejněném výňatku samotné zprávy ověřit nepodařilo.
Zpráva bez závěru
Text sám žádnou anomálii ani rozpor nenaznačuje. Zpráva je označena jako předběžná, s poznámkou, že výsledky je třeba brát jako podléhající dalšímu zpřesnění. Šlo o běžný inženýrský odhad sovětského zařízení uprostřed vesmírného závodu, ne o vyšetřování mimořádné události.
V červenci 1966 vznikla navazující zpráva NPIC/R-5022/66 „Analysis of Luna-9 Photography“ (Analýza fotografií sondy Luna 9), tentokrát už bez označení předběžná. Podle záznamu čtenářské místnosti CIA její výsledky potvrdily údaje citované v referencích na konci této zprávy, čísla z června 1966 se tedy o měsíc později nezměnila.
Rutina, ne odhalení
Nejjednodušší vysvětlení zprávy nabízí ona sama: šlo o běžnou zpravodajskou práci NPIC v polovině šedesátých let, kdy se sovětské kosmické sondy vyhodnocovaly nezávisle na oficiálních zprávách z Moskvy i z amerických zdrojů. Tón dokumentu tomu odpovídá, je to suchá technická zpráva bez jediné zmínky o něčem neobvyklém.
Slabina tohoto vysvětlení je v tom, že chybí srovnání. Záznam neuvádí, kolik podobných předběžných analýz NPIC v roce 1966 zpracovalo o jiných sovětských sondách. Nelze tak posoudit, jestli byl zájem o Lunu 9 v té době standardní, nebo nadprůměrný.
Co zpráva nevysvětluje
Dokument nechává otevřené tři konkrétní technické otázky. Neuvádí, proč se náklon osy skeneru mezi jednotlivými přenosy lišil, hodnoty 16, 17,5 a 22,5 stupně jsou v textu jen naměřená čísla bez vysvětlení rozdílu.
Nedokládá ani, s jakými konkrétními sovětskými a americkými daty analytici svá čísla srovnávali, ačkoli nezávislost na těchto datech je uvedena jako cíl práce. A nepopisuje, jak přesně byl identifikován výstupek na noze sondy, který posloužil jako referenční bod pro výpočet osy jejího pohybu.
Mlčení o vlastním osudu
Zpráva neříká nic o tom, co se s ní dělo po červnu 1966, jestli byla dál citována, uložena beze změny, nebo zůstala bez dalšího využití až do odtajnění v roce 1999. Mezi tímto odtajněním a zveřejněním na portálu The Black Vault v roce 2024 uplynulo 25 let.
The Black Vault dokument spojuje s řízením o povinném přezkoumání utajení (Mandatory Declassification Review, MDR) vedeným pod číslem EOM-2019-00951. Metadata čtenářské místnosti CIA k tomuto konkrétnímu spisu ale žádné takové číslo neuvádějí, položka zůstává nevyplněná. Liší se i údaj o rozsahu, CIA eviduje třináct stran, The Black Vault čtrnáct. Důvod ani jednoho rozdílu záznam nevysvětluje.
Stav spisu
Obsahově je NPIC/R-5017/66 uzavřená věc, předběžný odhad, který o měsíc později potvrdila navazující zpráva NPIC/R-5022/66. Procesně ale otevřené zůstává to, co se s papírem dělo mezi rokem 1966 a jeho zveřejněním, i číslo řízení, které se k tomuto konkrétnímu spisu nedá dohledat.
Proč dokument čekal od odtajnění v roce 1999 do zveřejnění v roce 2024, záznam nevysvětluje.