Spis, ne kniha
Pamflet „The Axe Laid to the Root“ Roberta Wedderburna z roku 1817 je uložen v Národním archivu pod značkou TS 11/45/167, ve fondu Treasury Solicitor (státní zástupce koruny, úřad zastupující žalobu v trestních věcech). Nebyl uložen jako literární dílo, ale jako corpus delicti, tedy věcný důkaz k trestnímu stíhání za pobuřující rouhání (seditious blasphemy, trestný čin spočívající v podněcování prostřednictvím rouhavého obsahu). Tahle jediná okolnost provenience určuje, jak číst celou sbírku, ze které pamflet pochází: dokumenty černošských autorů se v britských archivech dochovaly hlavně tam, kde je stát z nějakého důvodu potřeboval jako doklad.
Čtyři zásahy, sto padesát let
V roce 1819 poslala policie do Hopkins Street Chapel v Soho hlídku, aby zaznamenávala Wedderburnovu činnost. Šlo o sledování. Žádné zatčení tehdy nenásledovalo.
O sto let později se list „The Negro World“ Univerzální asociace pro zlepšení postavení černochů (UNIA), založené Marcusem Garveym, dostal do hledáčku koloniálních úřadů. Ve spisu koloniální správy stojí, že list byl hodnocen jako tiskovina, která obsahuje články způsobilé podnítit barevné rasy proti bílé rase, a guvernér v roce 1919 nařídil zabavení výtisků přicházejících do kolonie.
Ministr pro kolonie William Ormsby-Gore v roce 1937 podepsal příkaz zakazující dovoz listu „The Negro Worker“, orgánu Mezinárodního odborového výboru černošských dělníků (ITUCNW) vedeného Jamesem W. Fordem, do nynější Ghany. Zákaz se ve spisu opírá o pět zabavených výtisků.
Po zatčení Obiho Egbuny provedla policie v červenci 1968 razii na sídle British Black Panther Movement (BBPM, britské hnutí černých panterů) v Portobello Road. Zabavené svazky časopisu „Black Power Speaks“ skončily jako důkazní materiál.
Jak to skončilo na papíře
Wedderburn byl odsouzen a strávil dva roky ve vězení Dorchester Jail.
Roy Sawh stanul v roce 1967 před soudem podle Race Relations Act (zákon o rasových vztazích) obviněný z podněcování k rasové nenávisti. Jeho pamflet „From Where I Stand“ se stal součástí soudního spisu.
Obi Egbuna byl zatčen a stíhán za to, že vyzýval černošské obyvatelstvo k odporu proti policejnímu násilí.
Odlišný je případ listu „Grass Roots“. Rada pro rasové vztahy (Race Relations Board) ve spisu sama zapsala, že pravidlo vyhrazující uměleckou soutěž jen pro černošské účastníky technicky odporuje Race Relations Act. Stíhání přesto nezahájila, protože podle poznámky úředníků by u soudu nevyhrál nikdo kromě National Frontu. Tohle je stav, k němuž úřady tehdy došly, ne pozdější posouzení, jestli měly pravdu.
Obyčejné vysvětlení
Sbírka nevznikla jako snaha zachovat černošskou historii. Vznikla jako vedlejší produkt policejního sledování a koloniální administrativy, a to sedí přímo v provenienci spisů: Treasury Solicitor, Colonial Office (ministerstvo pro kolonie), Metropolitan Police neboli MEPO (londýnská metropolitní policie), Home Office (ministerstvo vnitra) a Race Relations Board. Kdyby stát tyhle autory nesledoval, nesoudil a nezabavoval jejich tiskoviny, jejich slova by se pravděpodobně v tomto rozsahu nedochovala.
Vysvětlení má ale mezeru. Nevysvětluje, proč některé kauzy mlčí i tam, kde by úřední logika žádala zápis: spis k listu „Black Voice“ a rozhodnutí nestíhat kvůli listu „Grass Roots“ po sobě nezanechaly navazující záznam, přestože šlo o složky, které úřady samy otevřely.
Co spisy neříkají
Spis Home Office k žádosti o grant pro list „Black Voice“ z roku 1975 neobsahuje konečné rozhodnutí o financování Black Unity and Freedom Party (BUFP, Strana černošské jednoty a svobody). Ve spisu je zaznamenán spor úředníků, zda politická orientace žadatele má být důvodem k odmítnutí, ale výsledek toho sporu chybí.
Po rozhodnutí Rady pro rasové vztahy nestíhat kvůli listu „Grass Roots“ nenavazuje v dochované složce žádný záznam o tom, jak se věc dál řešila.
Policejní sledovací spis International African Service Bureau (organizace sdružující africké a karibské aktivisty v Londýně, založená 1937) je veden pro roky 1937 až 1965. Dochované výtisky časopisu „International African Opinion“ v něm ale pocházejí jen z let 1938 a 1939. Jak dlouho sledování skutečně pokračovalo, spis neuvádí.
Co si o Radě mysleli oni sami
Black Liberation Front v pozdějším vydání vlastního listu „Grass Roots“ napsal, že Rada pro rasové vztahy existuje k útlaku černochů, ne k prevenci diskriminace. Nejde o zjištění vyšetřovatelů ani o úřední závěr. Je to tvrzení organizace, kterou Rada nestíhala, o instituci, která nad ní rozhodovala.