Eduard Ševardnadze (25. ledna 1928, Mamati – 7. července 2014, Tbilisi) byl sovětský a gruzínský politik a diplomat, jehož kariéra se rozvinula od vedení Komunistické strany Gruzie až po post ministra zahraničních věcí SSSR a druhého prezidenta nezávislé Gruzie. Jako stranický předák Gruzie odvolal do roku 1980 přibližně 300 zkorumpovaných funkcionářů strany, čímž si vybudoval pověst nesmlouvavého reformátora. Jako sovětský šéf diplomacie se zásadní měrou podílel na ukončení studené války a na sjednocení Německa — přínos, který Západ ocenil i po jeho odchodu z úřadu.
Základní údaje
- Narození: 25. 1. 1928
- Místo narození: Mamati
- Úmrtí: 7. 7. 2014
- Místo úmrtí: Tbilisi
- Země: Sovětský svaz; Gruzie
- Povolání: politik; diplomat
- Vzdělání: Akaki Tsereteli State University
- Ocenění: Hrdina socialistické práce; Řád Říjnové revoluce; Řád Vlastenecké války 1. třídy; Řád rudého praporu práce
Původ a vzdělání
Ševardnadze se narodil 25. ledna 1928 ve vesnici Mamati jako páté a nejmladší dítě venkovské rodiny. Rodiče pro něj původně plánovali dráhu lékaře. Studoval na Státní univerzitě Akakiho Ceretelliho, která mu poskytla formální vzdělání, z něhož posléze vyšel jako kariérní komunistický funkcionář.
Čelo Komunistické strany Gruzie
Ve funkci prvního tajemníka Komunistické strany Gruzie přistoupil Ševardnadze k rozsáhlé protikorupční očistě stranického aparátu. Do roku 1980 propustil přibližně 300 členů zkorumpované stranické hierarchie, zároveň výrazně zvýšil průmyslovou i zemědělskou produkci republiky.
V dubnu 1978 prokázal politickou odvahu a obratnost při masových pouličních demonstracích v Tbilisi. Protest propukl poté, co Moskva zamýšlela snížit ústavní postavení gruzínského jazyka. Ševardnadze tehdy vyjednal s ústředními orgány zachování gruzínštiny jako jediného úředního jazyka republiky.
Ministr zahraničních věcí SSSR
Ševardnadze se stal jednou z klíčových postav sovětské zahraniční politiky v období, kdy SSSR otevíral vztahy se Západem. Jeho spolupráce s americkým státním tajemníkem Jamesem Bakerem přispěla k formování podoby světa po skončení studené války.
20. prosince 1990 rezignoval Ševardnadze na post ministra zahraničních věcí nečekaně přímo na Sjezdu lidových poslanců. Ve svém projevu varoval, že přichází diktatura, a konstatoval, že reformisté opustili scénu a nechali ji konzervativcům.
Prezident Gruzie
Po návratu do samostatné Gruzie se Ševardnadze stal druhým prezidentem země a zastával tento úřad v letech 1995 až 2003. Na summitu NATO v Praze 22. listopadu 2002 oficiálně požádal o přizvání Gruzie do Aliance — šlo o první takovouto formální žádost z postsovětského státu na Kavkaze.
Jako prezident čelil závažným obviněním ze strany domácí opozice: byla mu vytýkána volební manipulace, rozsáhlá korupce a nepotismus. Tato obvinění živila nespokojenost, která se přeměnila v Růžovou revoluci. Po nenásilném lidovém povstání, jež vypuklo na základě protestů proti sporným výsledkům parlamentních voleb, byl 23. listopadu 2003 donucen rezignovat.
Odchod z politiky a pozdější léta
Po odchodu z úřadu napsal Ševardnadze paměti nazvané Myšlenky o minulosti a budoucnosti, vydané nejprve v Gruzii roku 2006 a poté v Německu. V relativní odloučenosti žil ve své rezidenci Krtsanisi v Tbilisi až do smrti 7. července 2014.
Zajímavosti
- Přestože celou kariéru strávil v ateistickém sovětském systému, přijal Ševardnadze osobní křest do pravoslavné víry od gruzínského patriarchy Ilie II. Gruzínská církev patřila k prvním podporovatelům jeho vedení po návratu do Gruzie. (theowp.org)
- Ševardnadze si vysloužil přezdívku Stříbrná liška — gruzínsky Tetri Melia — a to jak pro svůj charakteristický bílý účes, tak pro pověst mazaného a bystrého politického vyjednavače. (hoover.org)
- Při atentátu v únoru 1998 byl zničen jeho neprůstřelný Mercedes-Benz S600. Německo a Daimler-Benz mu poté věnovaly nový obrněný vůz v hodnotě 350 000 dolarů — jako uznání jeho podílu na sjednocení Německa roku 1990. (autojosh.com)
- Do roku 1980 Ševardnadze v rámci protikorupčních čistek jako první tajemník Komunistické strany Gruzie odvolal přibližně 300 členů stranické hierarchie — rozsah, který byl výjimečný i podle sovětských měřítek. (countrystudies.us)
- Bývalý americký státní tajemník James Baker, který úzce spolupracoval se Ševardnadzeм na ukončení studené války, mu říkal jednoduše „Jim“. Baker jejich vztah označil za zvláštní přátelství, které podle jeho slov spoluurčilo podobu celé post-studenoválečné éry. (pressreader.com)
Zdroje údajů
Údaje aktualizovány: 2026-10-27