Robert McNamara — osmý americký ministr obrany

Robert McNamara byl americký ekonom, podnikatel a politik, který se narodil 9. června 1916 v San Francisku a zemřel 6. července 2009 ve Washingtonu, D.C. ve věku 93 let. Jako osmý ministr obrany Spojených států zastával tento úřad od 21. ledna 1961 do 29. února 1968 — celkem přes sedm let — a zůstává dosud nejdéle sloužícím ministrem obrany v americké historii. Jeho kariéra procházela extrémními přelomy: z řídícího pracovníka Fordu se stal klíčovým architektem obranné politiky v době karibské krize i vietnamské války, aby pak jako prezident Světové banky za třináct let zvýšil roční objem půjček z přibližně 1 miliardy na 13 miliard dolarů.

Základní údaje

Narození: 9. 6. 1916
Místo narození: San Francisco
Úmrtí: 6. 7. 2009
Místo úmrtí: Washington, D.C.
Země: Spojené státy americké
Povolání: bankéř; politik; spisovatel; ekonom
Působiště: Harvardova univerzita; Ford Motor Company
Vzdělání: Kalifornská univerzita v Berkeley; Harvardova obchodní škola; Piedmont High School
Ocenění: legionář Záslužné legie; Prezidentská medaile svobody; Medaile cti Daga Hammarskjölda; Four Freedoms Award – Freedom from Want

Vzdělání a první kroky v kariéře

McNamara vystudoval University of California, Berkeley, a poté Harvard Business School. Jako mladý člověk dosáhl hodnosti Eagle Scout v organizaci Boy Scouts; sám později uváděl, že skauting mu pomohl formulovat hodnoty a probudit zájem o veřejnou službu. Po absolutoriu Harvardu pracoval přibližně jeden rok v účetní firmě Price Waterhouse v San Francisku, než se v roce 1940 vrátil na Harvard jako asistent profesora obchodní správy.

Na začátku roku 1943 nastoupil McNamara jako kapitán do Vojenského letectva Spojených států (United States Army Air Forces), přičemž se vzdal odkladů z vojenské služby. Za druhé světové války byl zařazen k Office of Statistical Control armádního letectva, kde aplikoval kvantitativní analýzu na vojenskou logistiku, včetně optimalizace nasazení bombardérů. Z aktivní služby odešel v roce 1946 v hodnosti podplukovníka.

Whiz Kids a Ford Motor Company

V roce 1946 McNamara spolu s devíti dalšími veterány oddělení statistické kontroly armádního letectva přijal jako celek nabídku Henryho Forda II. a nastoupil do tehdy finančně otřesené Ford Motor Company. Tato skupina se proslavila pod přezdívkou „Whiz Kids“ a její přístup k datové analýze a systémovému řízení pomohl firmu stabilizovat.

9. listopadu 1960 se McNamara stal prezidentem Ford Motor Company — jako první člověk mimo rodinu Fordů, kdo kdy tuto pozici zastával. V tomto úřadu však setrval jen necelých pět týdnů.

Ministr obrany: Kennedy a Johnson

Méně než pět týdnů po svém jmenování prezidentem Fordu přijal McNamara pozvání prezidenta-electa Johna F. Kennedyho vstoupit do jeho kabinetu jako ministr obrany — přestože byl registrovaným republikánem. Funkci zastával od 21. ledna 1961 do 29. února 1968 pod vedením prezidentů Kennedyho i Lyndona B. Johnsona.

Jako ministr obrany zavedl McNamara v roce 1962 systém Planning, Programming, and Budgeting System (PPBS), manažerský nástroj navržený k analýze efektivity probíhajících i plánovaných operací a koordinaci výdajů napříč armádou, námořnictvem a letectvem.

V říjnu 1962, během karibské krize, byl McNamara klíčovým členem Výkonného výboru (ExComm). Již 16. října 1962 — v první den krizových porad — jako první úředník navrhl možnost námořní blokády Kuby namísto okamžitého vojenského úderu.

V srpnu 1964 vypovídal McNamara před Kongresem o incidentu v Tonkinském zálivu a prezentoval útoky jako nevyprovokované. Odtajněné dokumenty ukázaly, že soukromě přiznal, že americké tajné operace pravděpodobně vyprovokovala počáteční severovietnámskou reakci. V květnu 1967 zaslal prezidentu Johnsonovi podrobné memorandum, v němž argumentoval pro vyjednané ukončení vietnamské války; Johnson jeho radu odmítl a McNamara na počátku roku 1968 z funkce ministra obrany odstoupil.

Světová banka

V květnu 1968 se McNamara ujal funkce prezidenta Světové banky. Jako první vedoucí této instituce si stanovil snižování chudoby jako základní cíl, přičemž pozornost banky obrátil k chudobě, nedostatečnému rozvoji a sektorům jako zemědělství, městská chudoba, vzdělávání a zdravotnictví.

V roce 1973 pronesl McNamara přelomový projev na výročním zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v Nairobi, v němž oznámil nový kurz zaměřený na boj s absolutní chudobou. Kontroverzně však za svého prezidentství Světová banka poskytovala půjčky autoritářským vládám na téměř každém kontinentu, včetně režimů v Uruguayi, na Filipínách, v Egyptě, Zairu, Bangladéši a Rumunsku.

Pozdější léta: odzbrojení a sebereflexe

V pozdějších letech se McNamara stal výrazným zastáncem jaderného odzbrojení, vstoupil do správní rady Arms Control Association a v roce 1986 vydal knihu „Blundering into Disaster: Surviving the First Century in a Nuclear Age“, v níž vyzýval ke snižování jaderných arsenálů a kontrole zbrojení.

Vydání knihy „In Retrospect“ v březnu 1995 vyvolalo silně negativní ohlas veřejnosti. The New York Times v redakčním komentáři napsaly, že McNamara „nesmí uniknout trvalému morálnímu odsouzení svými krajany“.

McNamara se oženil s Margaret Craigovou 13. srpna 1940; měli spolu jednoho syna, Roberta Craiga McNamaru, a dvě dcery, Kathleen a Margaret Elizabeth. Margaret Craigová McNamarová zemřela v roce 1981. V roce 2004 se McNamara oženil podruhé, s Dianou Masieri Byfieldovou. Zemřel 6. července 2009 přirozenou smrtí v domě ve Washingtonu, D.C.

Zajímavosti

McNamara se stal prezidentem Světové banky v květnu 1968 a za svých 13 let v čele instituce zvýšil roční objem půjček z přibližně 1 miliardy na 13 miliard dolarů — roční tempo růstu 20 %, které žádný jiný prezident Světové banky nevyrovnal. (indevelopmentmag.substack.com)
Když McNamara v roce 1961 nastoupil do Kennedyho administrativy, americká jaderná strategie počítala s vypálením téměř 3 500 jaderných zbraní na komunistický blok, pokud by Sověti podnikli jakýkoli krok proti západní Evropě. Tento postoj McNamara považoval za znepokojivý a usiloval o jeho změnu. (npr.org)
Nápad na námořní blokádu Kuby během karibské krize roku 1962 vznesl McNamara osobně 16. října — v úplně první den krizových porad — a přispěl tak k přesunu debaty administrativy od okamžitého leteckého útoku nebo invaze. (americandiplomacy.web.unc.edu)

Zdroje údajů

Údaje aktualizovány: 2026-10-31