Sybilla Masters se narodila roku 1675 na Bermudách a zemřela v roce 1720. Byla americkou vynálezkyní, která přišla se strojem na zpracování kukuřice bez použití mlecích kamenů. Protože tehdejší právo neumožňovalo vydat patent ženě, byl nakonec zapsán na jméno jejího manžela Thomase Masterse, přestože autorkou vynálezu byla ona. Narodila se jako Sybilla Rightonová, druhá dcera a druhé ze sedmi dětí Williama a Sary Murrellové Rightonových, kvakerů z Burlingtonu v kolonii Západní New Jersey. Poprvé se objevuje v záznamech kolonie New Jersey roku 1692.
Základní údaje
- Narození: 1675
- Místo narození: Bermudy
- Úmrtí: 1720
- Země: Spojené státy americké
- Povolání: vynálezce
Vynález a cesta k patentu
Sybillin vynález spočíval ve zdupě neboli palici, která sjížděla dřevěným válcem do hmoždíře s kukuřicí a proměňovala ji v mouku bez tradičního mletí. Stroj se tak obešel bez mlecích kamenů a místo nich používal údery, jimiž se kukuřice drtila na kukuřičnou krupici.
V roce 1712 se Sybilla vypravila lodí do Anglie, aby u koruny žádala ochranu svého vynálezu na čištění kukuřice. Patentní úřad krále Jiřího I. nakonec vydal grant v úřední právní formulaci jako udělený Thomasi Mastersovi z Pensylvánie, farmáři, jeho exekutorům a správcům, přestože skutečnou vynálezkyní byla Sybilla.
Podnikání v Londýně a Filadelfii
Zatímco čekala na vydání patentu, otevřela Sybilla v Londýně obchod nazvaný West India Hat and Bonnet, kde prodávala zboží vyrobené z upraveného slaměného a palmetového vlákna. Pro tento obchod jí byl udělen i monopol na dovoz palmetového listí. Londýnské podnikání s mlýnem na kukuřici nakonec komerčně neuspělo, protože si Angličané neoblíbili jižanský styl krupicového pokrmu.
V roce 1714, ještě před finálním udělením patentu, koupil Thomas Masters v okolí Filadelfie obilní mlýn, kde se kukuřičná mouka podle Sybillina postupu vyráběla pro prodej. Do Filadelfie se Sybilla po delším pobytu v Londýně vrátila nejpozději 25. května 1716.
V roce 1717 Thomas Masters požádal o uznání manželčiných britských patentů v Pensylvánii. Poté, co kolonie začala schvalovat vlastní patenty, byly znovu vydány na Sybillino jméno.
Zajímavosti
- Patentní úřad krále Jiřího I. zapsal grant formální právní formulací jako udělený Thomasi Mastersovi z Pensylvánie, farmáři, jeho exekutorům a správcům, ačkoli skutečnou vynálezkyní byla Sybilla. (theinventors.org)
- Sybillin vynález se zcela obešel bez tradičních mlecích kamenů a místo nich používal údery, kterými se kukuřice drtila na kukuřičnou krupici. (engines.egr.uh.edu)
Zdroje údajů
- Wikidata
- b-womeninamericanhistory18.blogspot.com
- womenhistoryblog.com
- inventionandtech.com
- madehow.com
- monstrousregimentofwomen.com
- millsarchive.org
- engines.egr.uh.edu
Údaje aktualizovány: 2026-11-05