„Existují tři zdroje moci v Chile: Pinochet, Bůh a DINA.“ Tuhle větu si na počátku roku 1974 zapsal americký vojenský přidělenec v Santiagu a připsal ji neznámému chilskému zpravodajskému důstojníkovi. O pár měsíců později dostala organizace, o níž byla řeč, papír: dekret, jehož veřejná část ji popisovala jako zpravodajskou službu, zatímco tři utajené články jí dávaly pravomoc lidi zatýkat, vyslýchat a fyzicky likvidovat.
Dva dokumenty v jednom dekretu
Augusto Pinochet a další členové vojenské junty podepsali dekret 521 dne 14. června 1974. O čtyři dny později, 18. června 1974, ho junta zveřejnila v chilském úředním věstníku Diario Oficial. Zveřejněná verze definovala nově vznikající Dirección de Inteligencia Nacional, tedy Národní zpravodajské ředitelství (DINA), jako zpravodajský orgán.
Články 9 až 11 v otištěné verzi chyběly. Jejich plné znění zveřejnil až v roce 2010 novinář Jorge Escalante v rámci projektu Archivos Chile nazvaného Secret Decrees, tedy Tajné dekrety. Podle tohoto znění dávaly zmíněné tři články DINA pravomoc zadržovat, vyslýchat a fyzicky likvidovat odpůrce režimu.
Organizace, která existovala dřív než papír
Podle dochovaných záznamů DINA fakticky fungovala už od poloviny listopadu 1973, sedm měsíců předtím, než dekret vůbec vznikl. Americký vojenský přidělenec to v dobové depeši popsal jako dekret, který dal „legální požehnání“ organizaci, jež už byla plně aktivní.
Dokumenty zmiňují tajná zadržovací a mučicí střediska, mimo jiné Villa Grimaldi a Londres 38. Popisují také laboratoř agenta Michaela Townleyho, kde DINA vyráběla nervový plyn sarin a plánovala výrobu somanu a tabunu. Townley ve vlastnoručně psaném záznamu o svých aktivitách u DINA uvedl, že nervový plyn posloužil k zabití nejméně dvou lidí v Santiagu. Stejné dokumenty popisují, jak DINA v říjnu 1975 pozvala zástupce tajných služeb Argentiny, Bolívie, Uruguaye a Paraguaye na jednání v Santiagu, kde vznikla takzvaná Operace Condor, a jak na druhém setkání v červnu 1976 vznikl podle zpráv CIA program smrtících komand s krycím názvem Plán Teseo.
Co uzavřeli vyšetřovatelé
Americké velvyslanectví v Santiagu v depeších k takzvané Operaci Colombo, dezinformační kampani z roku 1975 líčící zmizelé jako oběti vzájemných sporů levicových radikálů, označilo verzi zveřejněnou v chilském tisku za „pravděpodobně nepravdivou“. Velvyslanectví dospělo k závěru, že zmizelí byli zabiti chilskými bezpečnostními složkami.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států v lednu 1978 obžalovalo ředitele DINA Manuela Contrerase a jeho zástupce Pedra Espinozu z bombového útoku na Orlanda Leteliera a Ronni Moffittovou ve Washingtonu z 21. září 1976 a požádalo o jejich vydání. Chilský nejvyšší soud vydání zablokoval. Po obnovení demokracie je chilské soudy 12. listopadu 1993 odsoudily za tento čin, Contrerase na sedm let a Espinozu na šest let vězení. Contrerasovi v dalších řízeních přibývaly tresty za únosy, násilná zmizení a vraždy; v době smrti ve vězení v roce 2015 si odpykával 59 pravomocných rozsudků v úhrnné délce 529 let.
Reforma, která nic nezměnila
V srpnu 1977, jedenáct měsíců po bombovém útoku ve Washingtonu, chilský režim oznámil zrušení DINA. Dekret 521 byl zrušen a novým dekretem vzniklo Národní informační centrum (CNI), prezentované jako reforma bezpečnostního aparátu.
Dobové hodnocení americké zpravodajské komunity a velvyslanectví ale tento krok popisuje jako převážně kosmetický. Řada agentů DINA přešla přímo do CNI, které stejně jako předchůdce hlásilo výhradně Pinochetovi. Počet násilných zmizení se podle záznamů po přejmenování snížil, ale agenti CNI se dál dopouštěli závažných porušení lidských práv až do roku 1990, kdy byl Pinochet donucen předat moc civilní vládě.
Tvrzení, které nikdo neověřil
Manuel Contreras podle záznamu později tvrdil, že uchovává dokumenty dokazující, že vraždu Leteliera nařídil osobně Pinochet. Existence ani obsah takových dokumentů nejsou v dostupném záznamu nijak potvrzeny. Jde výhradně o tvrzení jednoho odsouzeného muže, vyřčené s odstupem let. Contreras zemřel ve vězení v roce 2015 a tvrzení o skrytých dokumentech zůstalo neověřené i nevyvrácené. Pinochet zemřel o devět let dříve, 10. prosince 2006, obviněný ze zločinů proti lidskosti, ale nikdy za ně odsouzený.
Co zůstává jen mlčením
Plná senátní zpráva o DINA, vycházející z dosud utajovaných dokumentů CIA, zůstává nad rámec citovaných pasáží nepřístupná. Co obsahuje zbytek, záznam neuvádí.
Ve stejné zprávě je počet příslušníků DINA uveden jako 3 800 lidí, jinde v textu ale jako 38 000, což působí jako prostý přepis. Rozpor není v dostupném záznamu nijak vysvětlen ani opraven. Skutečný počet lidí, kteří pro DINA pracovali, tak z dostupných dokumentů nejde určit.