Auto nalezené ráno 4. prosince 1926 u Newlands Corner mělo stále rozsvícená světla. Uvnitř ležel kožich, cestovní brašna s dámským oblečením a řidičský průkaz na jméno Agatha Christie ze Sunningdale v hrabství Berkshire. Tenhle popis nepochází z policejního hlášení psaného za horka, ale z dopisu, který o dva měsíce později obhajoval, kolik pátrání po spisovatelce stálo.
Dopis pro ministerstvo vnitra
Spisová značka HO 45/25904 v Národním archivu (The National Archives) vede strojem psaný dopis nadepsaný „Surrey Constabulary Guildford“ (Policie hrabství Surrey, Guildford). Napsal ho William Kenward, zástupce vrchního policejního ředitele Surrey Constabulary (policie hrabství Surrey), a adresoval ho Arthuru Lewisi Dixonovi na Home Office (ministerstvo vnitra) ve Whitehallu. Dopis je datovaný 9. února 1927.
Nevznikl jako hlášení z terénu. Posloužil jako podklad k odpovědi ministra vnitra na parlamentní dotaz poslance Neila Macleana, položený 25. února 1927. Ministerstvo chtělo vědět, kolik pátrání po Agathě Christie stálo a kdo ho vedl, nikoli co se jí ve skutečnosti přihodilo.
Noc, kdy zmizela
Manželství Agathy a Archibalda Christieových procházelo krizí. Archibald, plukovník a bývalý příslušník Royal Flying Corps (britského armádního letectva za první světové války), měl poměr s Nancy Neele a v srpnu 1926 požádal manželku o rozvod. Po hádce 3. prosince 1926 odjel na víkend za přáteli. Agatha ještě té noci políbila na dobrou noc spící dceru Rosalind, opustila dům ve Sunningdale a odjela svým Morris Cowley.
Následující ráno bylo auto nalezeno opuštěné nad vápencovým lomem, na půli cesty dolů po travnatém svahu, s kapotou zabořenou v keřích, jak dopis popisuje, „jako by se vymklo kontrole“. Muž jménem McAlister policii uvedl, že v 6:20 ráno pomohl nastartovat auto ženě, která odpovídala popisu Agathy Christie. Popsal ji jako lehce oblečenou na tak nevlídné ráno a podivnou ve svém chování. O jedenáct dní později, 14. prosince 1926, ji poznal člen veřejnosti v hotelu Swan Hydro v Harrogate. Byla zapsaná pod jménem Teresa Neele, příjmením manželovy milenky. Trpěla ztrátou paměti a nedokázala vysvětlit, co se stalo.
Co dopis hájí: čas a peníze
Kenward v dopise líčí nasazení po dnech. V sobotu 4. prosince odpoledne a celé dny 5. a 6. prosince osobně vedl pátrání se sedmi až osmi řádnými policisty, zvláštními konstábly (dobrovolnými strážníky s omezenou pravomocí) a civilními dobrovolníky. Devátého prosince bylo pátrání posíleno na přibližně tři desítky řádných policistů, znovu doplněných civilisty. Muže vybírali jen z klidných venkovských okrsků, které je zrovna nepotřebovaly, a každý den je po setmění vraceli zpátky. Zhruba tucet ze tří desítek dobrovolníků pomáhal ve svém týdenním dni volna.
Celkové náklady Kenward vyčíslil na přibližně 25 liber, hlavně za nájem dopravních prostředků a občerstvení pro zvláštní konstábly. Výslovně popřel dobové zprávy, že do pátrání zasáhly další hrabské sbory, metropolitní policie nebo policií řízená letadla. V dopise k tomu dodává, že velká část tiskových zpráv o případu byla bez opory ve skutečnosti. Archibald Christie byl požádán, aby na náklady přispěl, odmítl s tím, že jde čistě o policejní záležitost.
Tři možnosti vedle sebe
Kenward v dopise nenabízí jediný závěr. Uvádí tři možnosti, se kterými při pátrání počítal: že žena bloudila po Downs (kopcovitém terénu jižně od Guildfordu) se ztrátou paměti, že spadla do jedné z četných štěrkových jam v okolí, nebo že se stala obětí závažného trestného činu. Žádnou z nich neoznačuje za prokázanou ani pravděpodobnější než ostatní.
Všechny tři mají stejnou mezeru. Žádná nevysvětluje, jak se ztracená nebo zraněná žena dostala přes sto kilometrů do Harrogate a přihlásila se tam do hotelu pod cizím jménem.
Hranice dokumentu
Dopis se nezabývá tím, proč a jak se Christie ocitla v Harrogate pod jménem Teresa Neele, ani co způsobilo uváděnou ztrátu paměti. Nezmiňuje, zda policie po 9. prosinci 1926 v pátrání po motivu pokračovala, ani zda byl kdy zjištěn skutečný důvod jejího odjezdu. To není důkaz, že se nic dalšího nezjistilo. Je to jen hranice toho, co tento konkrétní spis pokrývá. Dopis odpovídal na otázku o nákladech pátrání, ne na otázku o jeho výsledku.
Verze, které vznikly mimo spis
Biograf Andrew Norman později popsal stav Agathy Christie jako psychogenní fugu (disociativní poruchu doprovázenou ztrátou paměti) vyvolanou traumatem nebo depresí. Dobový tisk a část veřejnosti naopak mluvily o záměrném činu namířeném proti manželovi, o pokusu o sebevraždu, o reklamním triku před vydáním další knihy nebo o tom, že Archibald Christie měl se zmizením něco společného. Sám Archibald později uváděl, že manželka trpěla nervovou poruchou spojenou se ztrátou paměti. Pozdější populární líčení také často mluví o nasazení letadel a o více než tisícovce hledačů. To je přesně ta část, kterou Kenwardův dopis označuje za přehnanou. Žádnou z těchto verzí dopis nepotvrzuje ani nevyvrací; vznikly mimo tento spis a stojí mimo něj dodnes.
Co zůstalo mezi Sunningdale a Harrogate
Dopis z 9. února 1927 dělá přesně to, k čemu vznikl: obhajuje účet za šest dní práce policie hrabství Surrey. Na otázku, co se Agathě Christie v prosinci 1926 skutečně stalo, neodpovídá. Ani to nepředstírá. Co se odehrálo mezi odjezdem ze Sunningdale a příjezdem do Harrogate, se do úředního spisu nedostalo. Nikdo to nezapsal, protože to možná nikdo nezjistil.