Cvičení Ivory Item poprvé zapojilo prezidenta USA do SIOP

Na lince bylo přes dvacet hlasů a prezident většinu z nich neznal. Podle pozdější vzpomínky Davida Aarona, náměstka poradce pro národní bezpečnost, se Jimmy Carter při cvičení ptal, jak má brát radu od lidí, které nikdy neviděl. Cvičení neslo krycí jméno Ivory Item a odehrálo se 6. října 1977. Dokumenty, které o něm National Security Archive (Národní bezpečnostní archiv) zveřejnil 31. května 2024, ukazují, k čemu cvičení vedlo. Neukazují, co přesně Carter během hovoru rozhodl.

Memorandum, které celou věc spustilo

Záznam začíná memorandem poradce pro národní bezpečnost Zbigniewa Brzezinského ministru obrany Haroldu Brownovi z 31. března 1977. Brzezinski v něm žádá brífink o postupech velení a řízení jaderných sil. Od května 1977 na ně navazují přípravné materiály Joint Chiefs of Staff (Sbor náčelníků štábů, JCS) a ministerstva obrany, zabývající se systémy včasné výstrahy a plánem Single Integrated Operational Plan (jednotný integrovaný operační plán, SIOP), tedy přísně tajným seznamem amerických jaderných cílů. Ve zveřejněné podobě jsou tyto materiály silně redigované, tedy s vyčerněnými pasážemi. Archiv je odtajnil 31. května 2024, 47 let po jejich vzniku. První cvičení Ivory Item proběhlo už 12. května 1977 z podnětu ministra Browna, ještě bez účasti prezidenta. Zářijová verze scénáře pak byla podle memoranda plukovníka Renshawa zjednodušená a kratší než červnové cvičení, právě proto, aby byla vhodná pro prezidenta nebo viceprezidenta.

Noc, kdy se Carter připojil na linku Ivory Item

Carter se 6. října 1977 jako úřadující prezident poprvé účastnil utajené „Missile Attack Conference“ (konference k raketovému útoku), vedené pod krycím jménem Ivory Item. Cvičení organizoval JCS a simulovalo sovětský raketový útok mezikontinentálními balistickými střelami na Spojené státy. Na hovoru bylo podle archivu přes dvacet účastníků. Memorandum náměstka ministra obrany Charlese Duncana ze 14. října 1977, v archivu vedené jako dokument 14, scénář rekapituluje: popisuje logiku a průběh simulovaného útoku, nikoli to, k čemu hovor dospěl.

Co se změnilo potom

17. listopadu 1977 se Carter, viceprezident Walter Mondale, Brzezinski a ministr obrany Harold Brown sešli k jednání o SIOP a takzvaném „Decision Handbooku“ (rozhodovací příručce), doloženém dokumentem číslo 22. Memorandum NSC, citované i v edici Foreign Relations of the United States, uvádí, že cvičení Ivory Item poprvé v historii vyvolalo úpravy SIOP na základě přímé zpětné vazby prezidenta. Konkrétní krok je doložen memorandem Brzezinského z 18. října 1977, vedeným jako dokument 15: nařídil, aby se okruh účastníků příštích cvičení omezil jen na nezbytné osoby, žádal zajištění dvou záložních spojovacích linek, jedné utajené a jedné otevřené, a chtěl s Brownem předem projednat nový formát instrukcí k SIOP, než se dostane k prezidentovi. Carter sám později, podle svého deníkového záznamu z 28. listopadu 1977, hodnotil „Decision Handbook“ jako příliš složitý a preferoval jednodušší postup.

Hlas, který si pamatuje víc než spis

David Aaron popsal hovor v e-mailu, který archivu zaslal o desítky let později. Podle jeho vzpomínky byl Carter zmatený a frustrovaný množstvím neznámých hlasů na lince a ptal se, jak může brát radu od lidí, které nezná. Nezávisle na něm hovor popsal i William Odom, Brzezinského vojenský poradce, jako přeplněný asistenty jednotlivých účastníků. Obě vzpomínky vznikly o desítky let později a žádný dobový záznam je nepotvrzuje.

Co dokumenty neříkají

Zůstává nevyřešené, zda Carter během cvičení autorizoval odvetný raketový úder a zda padla volba mezi strategiemi „ride-out“ (přečkat úder bez okamžité odpovědi) a „launch-on-warning“ (odpálit rakety ihned po varování). Briefingové materiály k SIOP popisovaly tři možné americké odpovědi, z nichž dvě jsou v zápisech označené jako „minimální provedení“ a „úplné provedení“ varianty Major Attack Option 1 (hlavní útočné možnosti číslo 1). Třetí varianta v dostupných dokumentech blíže popsaná není. Část dokumentů k Ivory Item je stále utajena nebo čeká na vyřízení odvolání podle federálního zákona o svobodném přístupu k informacím (FOIA). Co přesně se na lince 6. října 1977 odehrálo po oznámení útoku, záznam neříká. Z veřejně dostupných papírů to nikdo neví.