Dokument, který vyplul po sedmi letech
Americká Defense Intelligence Agency (DIA, Zpravodajská agentura ministerstva obrany) sepsala 13. listopadu 2009 interní technologický odhad s názvem „Technology Forecast: Worldwide Research on Low-Energy Nuclear Reactions Increasing and Gaining Acceptance“ (technologický odhad o celosvětovém výzkumu jaderných reakcí při nízkých energiích). Ve spisové evidenci nese označení DIA-08-0911-003. Dokument přitom neměl žádný stupeň utajení a byl veden jako neutajovaný. Zůstával ale mimo veřejný dohled, dokud o něj někdo nepožádal.
To se stalo o několik let později. Žádost podal John Greenewald, provozovatel archivu The Black Vault, který se dlouhodobě věnuje systematickému vyžadování odtajněných materiálů od amerických úřadů podle zákona o svobodném přístupu k informacím (Freedom of Information Act, FOIA). Bez jeho žádosti by odhad zůstal interním papírem v systému DIA.
Co dokument skutečně říká
Podle zprávy vědci po celém světě tiše zkoumají jaderné reakce při nízkých energiích (low-energy nuclear reactions, LENR) zhruba dvacet let. Dokument vychází z workshopu, který se konal 4. a 5. srpna 2009 v SPAWAR Pacific v San Diegu, kde svůj výzkum prezentovali mimo jiné Francis Tanzella, Michael McKubre, Mitchell Swartz, Lawrence Forsley a Peter Hagelstein.
Ve zprávě stojí, že výzkumníci hlásí velké množství přebytečného tepla, detekovatelnou jadernou aktivitu a transmutaci prvků. Dokument zároveň přiznává, že žádná existující teorie zatím nevysvětluje všechny popisované jevy. Někteří vědci podle něj uvažují o drobné fúzi deuteria uvnitř paladiové mřížky, jiní trvají na tom, že naměřené teplo lze vysvětlit i bez jaderného mechanismu.
Klíčová věta zprávy zní: DIA hodnotí „s vysokou mírou jistoty“, že pokud by LENR dokázaly při pokojové teplotě uvolňovat energii jaderného původu, šlo by o průlomovou technologii schopnou změnit výrobu a skladování energie, protože jaderné reakce uvolňují na jednotku hmotnosti milionkrát více energie než jakékoli chemické palivo.
Co je závěr DIA a co není
V téhle větě je důležité slovo „pokud by“. DIA nikde netvrdí, že LENR fungují. Odhad se týká strategického významu jevu za předpokladu, že by se potvrdil, ne potvrzení toho, že se opravdu děje. Rozdíl mezi „kdyby to fungovalo, bylo by to zásadní“ a „funguje to“ je přesně ten rozdíl, který dokument sám udržuje. Vědecká platnost LENR jevů zůstává podle zprávy neuzavřenou otázkou, ne něčím, co by agentura svým odhadem potvrdila.
Druhá žádost, o sedm let později
Sedm let po sepsání odhadu podal Greenewald přes The Black Vault další žádost, vedenou pod číslem FOIA-00380-2016, datovanou 12. července 2016. Mířila šířeji a žádala o všechny zprávy kanceláře Defense Warning Office (DWO, úřad obranného varování) při DIA od roku 1989, které se týkají LENR nebo studené fúze.
DIA odpověděla až 12. listopadu 2021, po více než pěti letech. Vydala čtyři dokumenty o celkovém rozsahu 34 stran. Tři z nich, dohromady 26 stran, zůstaly utajené vcelku. Čtvrtý, o osmi stranách, byl zveřejněn jen částečně, s začerněnými úseky textu.
Mlčení o šestadvaceti stranách
O obsahu tří plně utajených dokumentů záznam neříká nic, ani přibližné téma, ani důvod, proč byly zadrženy vcelku. U osmi zveřejněných stran není uvedeno, jaký rozsah textu byl začerněn ani z jakého důvodu. Číselné rozdělení (34 stran celkem, 26 utajených, 8 zveřejněných) uvádí ve svém článku The Black Vault; nezávisle ho žádný jiný zdroj nepotvrzuje.
Prázdné místo ve spisu je fakt o tom, co DIA zveřejnila a co ne. Není to doklad toho, co se v nezveřejněných stranách píše.
Co dokument neříká o pokračování
Ani jedna z obou žádostí nepřinesla odpověď na otázku, jestli DIA ve zkoumání LENR po roce 2009 pokračovala, financovala další výzkum nebo k tématu vydala novější hodnocení. Nejde o chybějící stránky jako v předchozím bodě, chybí samotná stopa. Žádný dokument, utajený ani veřejný, který by téma po roce 2009 dál sledoval, se v dostupném záznamu neobjevuje.
Co s tím udělal Black Vault
Zveřejnění obou souborů dokumentů je zásluha The Black Vault. To je fakt o tom, kdo žádost podal a co úřad vydal. Výklad, co to znamená, je jiná věc. Jean-Paul Biberian ve své práci z roku 2022 publikované na arXivu popsal odhad DIA jako nově dostupný doklad mnohem staršího zájmu americké vládní agentury o výzkum LENR.
Fakta, o která se tahle interpretace opírá, jsou doložená: existence dokumentu z roku 2009, dvě kola FOIA žádostí a šestadvacet utajených stran z druhé žádosti. To, že z nich plyne dlouhodobý koordinovaný zájem, je ale čtení mezi řádky. Ve zprávě samotné ani v odpovědi na FOIA takové tvrzení nestojí.
Co by čtenář měl umět rozpoznat
Věta o „vysoké míře jistoty“ je dobrým cvičením ve čtení takových dokumentů. DIA v ní nehodnotí, jestli LENR fungují, hodnotí, co by to znamenalo, kdyby fungovaly. To je odhad potenciálu, ne potvrzení jevu. Stejně tak existence dvou FOIA žádostí a šestadvaceti utajených stran dokládá, že záznam je neúplný, nedokládá ale, proč je neúplný ani co chybějící strany obsahují.
Co bylo v dokumentu z roku 2009, je známo. Co je ve třech utajených dokumentech z roku 2021 a jestli DIA na LENR pracovala i po roce 2009, známo není.