Na deskách zprávy stálo jen razítko RESTRICTED a poznámka „CLOSED UNTIL 1981“, tedy uzavřeno do roku 1981. Nic dramatičtějšího. Jde o interní provozní přehled britského letectva (Royal Air Force, RAF) o jedné z klíčových operací studené války, o berlínském leteckém mostě.
Zpráva od velitelství B.A.F.O.
Spis nese název „A Report on Operation Plainfare (The Berlin Airlift), 25th June 1948 – 6th October 1949“, značený A.P.3257, a v archivu je veden pod katalogovým číslem AIR 10/5067. Sestavilo ho velitelství Headquarters B.A.F.O. (British Air Forces of Occupation, Britské okupační letectvo) a v dubnu 1950 ho jako Air Ministry (Letecké ministerstvo) vydala sekce A.C.A.S. (Ops.), oddělení zástupce náčelníka štábu letectva pro operace. Na obálce je razítko RESTRICTED, tedy s omezeným přístupem, a rukou připsaná poznámka, že zpráva zůstává uzavřená do roku 1981.
Podle The National Archives (Národní archiv Spojeného království) zprávu sestavil tým pod vedením maršála letectva Thomase Mellinga Williamse, tehdejšího velitele B.A.F.O., který za svou službu obdržel americkou Distinguished Service Medal. Vznikla v německém Bielefeldu a člení se tematicky, od popisu úkolu přes techniku a letový provoz až po kapitolu shrnující ponaučení z operace. Jde o interní dokument určený letectvu, ne o veřejné oznámení.
Jak fungovaly koridory nad Berlínem
Ve zprávě stojí, že na začátku operace Plainfare (krycí jméno britského podílu na leteckém mostě) létala letadla do Berlína i z Berlína stejným koridorem po nejkratší možné trase. S rostoucí intenzitou provozu se to ukázalo jako nebezpečné, a proto bylo rozhodnuto, že v každém koridoru budou všechna letadla létat jen jedním směrem.
Letadla z britské zóny mířila do Berlína Severním koridorem, letadla z americké zóny Jižním koridorem, a zpět se obě strany vracely Centrálním koridorem. Tento vzorec podle zprávy platil po zbytek operace, s jednou menší výjimkou v Severním koridoru, kterou text dál nepopisuje.
Trojrozměrná mapa oblohy a Příloha H
Jak přibývalo zapojených letišť, musel Air Ministry stanovit pro každé z nich vlastní trasu a výšku letu. Vznikl tak, slovy zprávy, komplexní trojrozměrný dopravní vzorec, zachycený diagramy a podrobně rozpracovaný v Příloze H.
Jiná část dokumentu obsahuje fotografii rozsáhlých skladovacích hangárů s popiskem, že šlo o nouzové zásoby na všech základnách leteckého mostu pro případ, že by selhalo běžné zásobování po železnici. Se samotnými koridory to nesouvisí, ale ukazuje to, že A.P.3257 je širší provozní přehled, ne úzce zaměřený spis o jedné věci.
Co zpráva neřeší
A.P.3257 není vyšetřovací zpráva k žádné nehodě ani incidentu. Je to interní ohlédnutí za provozem. Jediný závěr, který text obsahuje, je procesní: zavedený systém jednosměrných koridorů a strukturovaných letových tras byl řešením, jak zvládnout bezpečnost a objem provozu v době, kdy operace rostla. O žádném pochybení, ztrátě letadla ani sporu mezi složkami dostupný materiál nemluví.
Tři mezery v papírech
Zpráva nevysvětluje, v čem spočívala ona menší výjimka v Severním koridoru. Neuvádí ani, kdo konkrétně dokument zadal, nad rámec obecných označení Air Ministry a velitelství B.A.F.O. A plný obsah Přílohy H, tedy konkrétní trasy mezi jednotlivými základnami a Berlínem, není v dostupném materiálu reprodukován. Všechny tři položky jsou mezery v papírech, ne stopy po něčem skrytém.
Lhůta do roku 1981
The National Archives ve vzdělávacím materiálu, který 15. června 2023 představil odborník Národního archivu Dr William Butler, otázku, proč zpráva zůstala uzavřená celých jedenatřicet let, uvádí jen jako téma k diskusi, ne jako vyřešený fakt. Pro dokument, který podle vlastního obsahu řeší dopravní organizaci jedné operace, je to dlouhá doba.
Nabízí se obvyklá, nedramatická vysvětlení: standardní uzávěrková lhůta pro provozní materiály RAF, tehdejší běžná praxe utajování leteckých tras, nebo administrativní rutina bez zvláštního důvodu. Žádná z nich ale není ve zprávě ani v doprovodných materiálech doložená. Zůstává to dohad, ne zjištění.
Co z toho zůstává
A.P.3257 je čitelný provozní spis o tom, jak RAF zvládla narůstající počet letů do Berlína: koridory, výšky, trasy, zásoby. Kolem něj zůstávají dvě otevřené otázky, které The National Archives samo takto označuje, totiž co znamenala výjimka v Severním koridoru a proč byl dokument uzavřen právě na jedenatřicet let. Spis je dnes uložen pod značkou AIR 10/5067 a kdokoli si může přečíst, co velitelství B.A.F.O. v dubnu 1950 napsalo o vlastní operaci. Důvod třicetijedenleté uzávěrky zůstává v dostupných materiálech nezodpovězen.