Sovětský přepis závěrečné schůzky v Höfði House zaznamenává Reaganovu repliku: „Myslím, že jste stejně nechtěl dosáhnout dohody.“ Americký přepis téhož rozhovoru tuhle větu neobsahuje. Oba dokumenty mají zachycovat stejnou chvíli jednání, které bylo nejblíž, co se dvě velmoci studené války dostaly k dohodě o úplné likvidaci jaderných zbraní.
Dva přepisy jednoho jednání
National Security Archive (Národní bezpečnostní archiv při Univerzitě George Washingtona) zveřejnil 10. října 2026 soubor odtajněných materiálů k summitu Ronalda Reagana a Michaila Gorbačova v islandském Reykjavíku. Soubor obsahuje dopisy mezi oběma státníky, zápisy ze zasedání politbyra, briefingové memorandum ministra zahraničí George Shultze, minutovou chronologii jednání a dokument číslo 16, paralelní americký a sovětský přepis rozhovorů v Höfði House.
Sovětský přepis vyšel poprvé v Moskvě v roce 1993 a do angličtiny ho přeložila americká zpravodajská služba FBIS (Foreign Broadcast Information Service, sledující zahraniční vysílání a tisk). Americký přepis pochází z vlastních záznamů delegace, které archiv získal podle zákona o svobodném přístupu k informacím (Freedom of Information Act) od Reaganovy prezidentské knihovny a ministerstva zahraničí. Jde o dva nezávislé zápisy téhož jednání, pořízené oběma stranami pro vlastní potřebu.
Co se v Höfði House projednávalo
Höfði House, bývalé sídlo britského velvyslanectví v Reykjavíku, hostilo jednání 11. a 12. října 1986. Reagan s Gorbačovem podle záznamu jednali o padesátiprocentním snížení strategických arzenálů, o takzvané nulové variantě, tedy úplném zákazu raket středního doletu v Evropě, a o desetiletém závazku nevystoupit ze smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany (ABM).
Paralelně probíhala celonoční jednání expertních delegací, které vedli maršál Sergej Achromejev za sovětskou stranu a Paul Nitze za americkou. Záznam uvádí, že americká delegace v těchto jednáních vycházela ze sovětské pozice z 15. ledna 1986, tedy již zastaralé, zatímco Gorbačov téhož dne na úrovni vrcholných představitelů předložil novou nabídku.
Shoda, která obstojí
Archiv konstatuje, že se oba přepisy, sovětský i americký, věcně shodují v tom, o čem se jednalo a v jakém pořadí. Rozcházejí se v detailech formulací, tónu vyjádření a místy v pořadí vět. Právě tuto shodu archiv uvádí jako důvod, proč oba dokumenty považovat za spolehlivé svědectví o obsahu jednání.
Proč dohoda nevznikla
Archiv označuje za klíčový nevyřešený problém summitu nedostatek vzájemné důvěry kolem americké Strategické obranné iniciativy (SDI), programu protiraketové obrany plánovaného i pro vesmír. Dokumenty podle archivu docházejí k závěru, že by dohoda vyžadovala výjimečnou úroveň důvěry, jakou tehdy neměla ani jedna strana, aniž archiv uvádí, co by takovou důvěru dokázalo vybudovat. Dokládá to poznámkou sovětského poradce Georgije Arbatova, který během nočních expertních jednání řekl Paulu Nitzovi, že americký návrh, pokračovat v testování SDI a zároveň do deseti let zlikvidovat balistické rakety, americkou pozici pro Sovětský svaz nepřijatelnou.
Zápis ze zasedání politbyra z 30. října 1986, tedy dva týdny po summitu, uvádí, že Gorbačov nakonec Reaganovu formulaci k omezení výzkumu SDI de facto přijal. Stalo se tak až poté, co už bylo pozdě na to, aby z toho vznikla dohoda.
Věta, kterou má jen Moskva
Sovětský přepis zaznamenává Reaganova závěrečná slova, citovaná výše, a dodatek, že neví, kdy a jestli se s Gorbačovem ještě setkají. Americký přepis téže chvíle tuhle výměnu neobsahuje. Nejde o běžnou mezeru v poznámkách, oba dokumenty mají zachycovat stejný okamžik, a přesto si neodpovídají v tom, co bylo řečeno jako poslední. Proč k tomuto rozdílu došlo, dokument neuvádí.
Co záznam neříká
Ze zdrojových dokumentů není jasné, proč Gorbačov nevyužil Reaganovu nabídku sdílet technologii SDI, ačkoliv ji měl k dispozici. Dokument 17, sepsaný po celonočním jednání Achromejeva a Nitze, podle archivu popisuje rozpory mezi stranami, ale nezahrnuje porozumění, ke kterému oba lídři dospěli 11. a znovu 12. října. Záznam tuto mezeru pouze konstatuje, aniž vysvětluje proč.
Není ani doloženo, zda po summitu proběhly neformální kontakty, které by se pokusily jednání oživit, a pokud ano, jak dlouho trvaly. Tahle možnost se uzavřela po vypuknutí aféry Írán-Contra, která Reaganovi srazila popularitu a z Bílého domu odstranila klíčové zastánce dohody, včetně poradce pro národní bezpečnost Johna Poindextera.
Co se dodalo později
Komentář archivu k vydání z roku 2026 nabízí úvahu, že kdyby Gorbačov přijal nabídku sdílet technologii SDI, mohlo to veřejně zavázat Spojené státy dostát slovu a posunout tak vyjednávací tlak na americkou stranu. Archiv tuhle úvahu výslovně označuje jako vlastní interpretaci, ne jako doložený fakt z roku 1986. Stejně tak cituje Gorbačovovy pozdější vzpomínky, v nichž summit popsal jako dění plné „shakespearovských vášní“. Obě tvrzení patří do pozdějšího výkladu, ne do dobového záznamu z Höfði House.
Archiv zveřejnil oba přepisy i doprovodné dokumenty vedle sebe, bez komentáře, který by rozpor v poslední replice rozřešil. V jedné sbírce tak zůstávají dvě verze téže minuty a žádná z nich tu druhou nepřepisuje.