Adolf Hitler — diktátor Německa v letech 1933–1945

Adolf Hitler, narozený 20. dubna 1889 v Braunau am Inn, byl německý politik a diktátor, jehož vláda nad Německem v letech 1933 až 1945 přinesla největší genocidu v dějinách Evropy a válku, jež zasáhla celý svět. Pod jeho vedením nacistický režim systematicky zavraždil přibližně šest milionů evropských Židů, tedy zhruba dvě třetiny tehdejší evropské židovské populace. Historik Ian Kershaw ho označil za „ztělesnění moderního politického zla“ a jeho expanzivní zahraniční politiku považuje odborná literatura za hlavní příčinu druhé světové války v Evropě. Hitler zemřel 30. dubna 1945 ve Vůdcově bunkru v Berlíně.

Základní údaje

Narození: 20. 4. 1889
Místo narození: Braunau am Inn
Úmrtí: 30. 4. 1945
Místo úmrtí: Vůdcův bunkr
Země: Předlitavsko; Rakousko; Německá říše; nacistické Německo
Povolání: politik; strůjce holokaustu
Obor: nacismus; Nacistická propaganda; vojenská diktatura; politika
Vzdělání: Lambašské opatství; Státní reálná škola v Linci
Ocenění: Železný kříž z roku 1914 2. třídy; Odznak za zranění (1918) v černé; čestný občan Sankt Andreasberku; čestný občan Goslaru

Původ a dětství

Adolf Hitler se narodil 20. dubna 1889 v Braunau am Inn a krátce po narození byl pokřtěn v římskokatolické církvi. Jeho matka Klara Pölzlová byla třetí manželkou Aloise Hitlera a byla o čtyřiadvacet let mladší než on. Zemřela na rakovinu v prosinci 1907, krátce poté, co byl Hitler poprvé odmítnut Akademií výtvarných umění ve Vídni.

Hitler navštěvoval školu v Lambašském opatství a Bundesrealgymnasium Linz Fadingerstraße. Ve Vídni se ucházel o přijetí na Akademii výtvarných umění dvakrát: v roce 1907 i v roce 1908. Pokaždé neuspěl — zkoušející zaznamenali, že v jeho zkušební kresbě bylo „příliš málo hlav“. Po druhém odmítnutí a po matčině smrti strávil Hitler dalších pět let ve Vídni, kde se živil malováním plakátů a pohlednic.

První světová válka

V srpnu 1914 se Hitler přihlásil dobrovolně do služby u Šestnáctého bavorského pěšího pluku, u něhož sloužil po celou první světovou válku jako kurýr přenášející rozkazy. Vyšší hodnosti než svobodník nedosáhl. V průběhu války byl dvakrát raněn a čtyři týdny před jejím koncem těžce zasažen plynem; tři měsíce se zotavoval v nemocnici v Pomořansku.

Za svoji službu obdržel Železný kříž 2. třídy v roce 1914 a Odznak za zranění v černém provedení v roce 1918.

Vstup do politiky a nástup k moci

V září 1919 Hitler vstoupil do Deutsche Arbeiterpartei — Německé dělnické strany — a v roce 1921 se stal jejím vůdcem. Po neúspěšném pivnicovém puči byl odsouzen za velezradu a odsouzen k pěti letům vězení. Skutečně si však odpykal jen přibližně devět měsíců ve věznici Landsberg. Ve vězení vznikla jeho politická kniha Mein Kampf, jejíž původní zamýšlený název byl mnohem delší.

Kniha Mein Kampf se od roku 1925 do roku 1945 prodala v nákladu přes 12 milionů výtisků a byla přeložena do více než tuctu jazyků, včetně verze v Braillově písmu pro nevidomé Němce.

Německý prezident Paul von Hindenburg jmenoval Hitlera říšským kancléřem 30. ledna 1933. Nacistická strana tehdy disponovala největší parlamentní frakcí — v červencových volbách roku 1932 získala 37 procent hlasů. Zákon o zmocnění, schválený německým parlamentem 23. března 1933, přenesl na Hitlera moc vydávat zákony bez souhlasu parlamentu ani prezidenta a fakticky proměnil Německo v diktaturu. Po smrti prezidenta Paula von Hindenburga 2. srpna 1934 byl přijat nový zákon, který sloučil úřady prezidenta a kancléře; Hitler se tak stal absolutním diktátorem Německa s titulem Vůdce.

Druhá světová válka a holocaust

Pod Hitlerovým vedením Německo 1. září 1939 napadlo Polsko, čímž vypukla druhá světová válka. Británie a Francie vyhlásily Německu válku o dva dny později, 3. září 1939.

Holocaust — státem organizovaná genocida řízená Hitlerem a nacistickým režimem — vedl k systematickému zavraždění přibližně šesti milionů evropských Židů v letech 1941 až 1945, tedy zhruba dvou třetin tehdejší evropské židovské populace. Nacisté během holocaustu pronásledovali i další skupiny: zavraždili více než 250 000 Romů, přes tři miliony sovětských válečných zajatců a téměř dva miliony Poláků.

Smrt a právní status

Hitler zemřel 30. dubna 1945 ve Vůdcově bunkru. Protože spáchal sebevraždu dříve, než norimberské procesy v listopadu 1945 začaly, nebyl nikdy obžalován, souzen ani odsouzen. Tribunál odmítl vést procesy v nepřítomnosti obžalovaných nebo vydávat posmrtné rozsudky.

Hodnocení a odkaz

Hitlerova agresivní a expanzivní zahraniční politika je odbornou literaturou označována za hlavní příčinu druhé světové války v Evropě. Historik Ian Kershaw ho popsal jako „ztělesnění moderního politického zla“. Hitlerova vláda trvala dvanáct let, ale zanechala trvalé důsledky v evropských dějinách, mezinárodním právu i v podobě poválečného světového řádu.

Zajímavosti

Hitler byl sedm let bez státní příslušnosti — od roku 1925, kdy se vzdal rakouského občanství, do roku 1932, kdy získal občanství německé. Stalo se tak prostřednictvím méně známého správního jmenování do funkce státního úředníka v Braunschweigu. (theconversation.com)
Hitlerův pluk, 16. bavorský záložní pěší pluk, utrpěl za 45 měsíců služby a 36 velkých bitev v první světové válce celkem 3 754 ztrát. Hitler sloužil v týlových pozicích jako kurýr přenášející rozkazy z velitelství. (warfarehistorynetwork.com)
Hitler původně zamýšlel pojmenovat knihu Mein Kampf „Čtyři a půl roku boje proti lžím, hlouposti a zbabělosti“, avšak jeho nakladatel Max Amann trval na kratším titulu. (ebsco.com)

Zdroje údajů

Kde se o něm píše

Dopis z roku 1947: disky, ponorka i duchové bez prověření 31 října, 2026

Údaje aktualizovány: 2026-10-31