Deset let hesel
Intellipedie vznikla jako projekt Office of the Director of National Intelligence (ODNI, česky Úřad ředitele národní zpravodajské služby), nejprve jako pilotní projekt na konci roku 2005, oficiálně ji agentura oznámila v dubnu 2006. Šlo o tři oddělené wiki systémy provozované na sítích JWICS, SIPRNet a Intelink-U, se stupni utajení Top Secret (přísně tajné), Secret (tajné) a Sensitive But Unclassified/FOUO (citlivé neutajované, pouze pro úřední potřebu). Fungovala jako obdoba Wikipedie pro americkou zpravodajskou komunitu, prostor, kam analytici a operativci zapisovali a upravovali společné záznamy.
National Security Agency (NSA, česky Národní bezpečnostní agentura) přes deset let umožňovala uvolňovat hesla z Intellipedie na žádosti podané podle Freedom of Information Act (FOIA, česky zákon o svobodném přístupu k informacím). Žadatelem byl opakovaně John Greenewald Jr. provozovatel archivu The Black Vault, který podává žádosti podle FOIA od roku 1996, kdy mu bylo patnáct let. Výsledkem let práce jsou stovky uvolněných hesel, často s začerněnými pasážemi, veřejně dostupných na serveru The Black Vault. Typicky jde o popisy zpravodajských operací, technologií a historických epizod zpravodajské práce, tak jak je pro interní potřebu zaznamenali sami analytici.
Po odvolání se v roce 2017 podařilo získat i rozsah celého systému: neutajovaná verze měla 50 233 stránek, verze se stupněm Secret 114 502 stránek a verze Top Secret 124 815 stránek. Čísla NSA zveřejnila v prosinci 2017, zbylé stránky dodala až v červnu 2018.
Obrat roku 2023
Rok 2023 přinesl změnu praxe. Na nové žádosti týkající se Intellipedie začala NSA odpovídat takzvanou Glomar odpovědí, tedy odmítnutím i jen potvrdit nebo vyvrátit, že požadované záznamy existují. Uzavřela tak více než dvacet případů, které se táhly devět let zpět. V odpovědích agentura opakovaně uváděla, že nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit existenci či neexistenci jakéhokoli odpovídajícího materiálu obsaženého v kolaborativní platformě Intellipedia.
Glomar odpověď je nástroj, který úřady používají od sedmdesátých let, jméno dostal po lodi Glomar Explorer, kolem jejíhož utajovaného využití vznikl první precedens. Od běžného zamítnutí žádosti se liší v jednom podstatném bodě: běžné zamítnutí potvrzuje, že dokument existuje, a jen odmítá zpřístupnit jeho obsah. Glomar odpověď odmítá potvrdit i samotnou existenci záznamu. Podle dokumentů NSA je právním základem paragraf 3.6(a) prezidentského nařízení Executive Order 13526, upravujícího klasifikaci utajovaných informací, který takovou odpověď opravňuje tam, kde by už potvrzení existence záznamu mohlo odhalit utajovanou skutečnost.
Podstatné je, že šlo o stejný typ dokumentů, jaké NSA předchozích deset let běžně vydávala. U kategorií hesel, u kterých dřív existenci nezpochybňovala, teď odmítla existenci potvrdit vůbec.
130 odvolání, jedno rozhodnutí
Proti odmítnutím typu Glomar podal Black Vault přes 130 odvolání. Všechna NSA v roce 2023 zamítla.
Následující podrobnosti pocházejí výhradně z archivu The Black Vault a nebyly nezávisle ověřeny žádným jiným zdrojem, tiskovou zprávou ani veřejným výnosem NSA. Podle Black Vaultu následovala cílená žádost, podaná 14. dubna 2024, tentokrát nikoli na jednotlivá hesla, ale na dokumentaci samotné změny politiky, tedy memoranda, e-maily a prezentace z let 2021 až 2024, které měly vysvětlit, proč k obratu došlo. NSA na ni podle zveřejněného dopisu odpověděla 30. dubna 2024 a žádost zamítla v plném rozsahu s odkazem na tři výjimky zákona o svobodném přístupu k informacím: výjimku (b)(1), chránící informace klasifikované podle Executive Order 13526 jako SECRET, výjimku (b)(3), chránící informace na základě jiného zákona, a výjimku (b)(5), chránící interní komunikaci na základě advokátní mlčenlivosti a přípravných pracovních materiálů. Dopis, jak jej cituje Black Vault, uvádí, že požadované informace by mohly rozumně způsobit vážné poškození národní bezpečnosti.
Co v dopise chybí
Dopis z 30. dubna 2024, tak jak jej zveřejnil Black Vault, neobsahuje popis konkrétního rizika. Nespecifikuje, co přesně by odtajnění interní dokumentace o vlastní žádostní politice mohlo ohrozit, jen cituje právní důvod, proč zůstává utajená.
Tady je vidět konkrétní nesrovnalost, i s vědomím, že jde o dokument z jediného, nezávisle neověřeného zdroje. Výjimka (b)(1) se váže na obsah citlivý sám o sobě, tedy na popis operace, zdroje nebo technologie. Předmětem dubnové žádosti ale nebyla hesla Intellipedie samotná, nýbrž záznamy o tom, proč se agentura rozhodla přestat je zveřejňovat, tedy správní rozhodnutí o přístupové politice, ne operační obsah. Dopis nevysvětluje, jak by informace o vlastním rozhodovacím procesu měla sama o sobě ohrozit národní bezpečnost natolik, aby vyžadovala stejný stupeň utajení jako operační materiál.
Ticho jako fakt
Několik věcí zůstává nevyřešených, a to je jen fakt o spisu, ne důkaz o tom, co v něm stálo.
Záznam nevysvětluje, proč k obratu došlo právě v roce 2023, ne dřív a ne později. Nevysvětluje, proč bylo všech více než 130 odvolání zamítnuto přibližně ve stejnou dobu a stejným způsobem. Tvrzení o vážném poškození národní bezpečnosti zůstává jen tvrzením, dopis je nijak nerozvádí ani nedokládá.
Black Vault proti dubnovému zamítnutí podal podle vlastního vyjádření další odvolání. Jeho výsledek zatím nikdo nezveřejnil, ani samotný Black Vault. Chybějící odpověď neznamená, že existuje skrytá pravda, kterou někdo záměrně tají. Znamená to, že spis zatím končí razítkem SECRET a poznámkou o právním základu, bez dalšího vysvětlení.
Greenewaldovo čtení
Greenewald sám případ komentuje jako ústup od transparentnosti. Podle jeho vlastního čtení je nyní tajná i samotná tajnost: proč se přestalo zveřejňovat, je utajené stejně jako to, co se zveřejňovat přestalo. Tenhle výklad ale patří jemu, ne spisu. NSA takové zdůvodnění svého kroku nikde nepodala.
S žádostmi podle FOIA má zkušenost přes tři desetiletí a k záznamům Intellipedie se dostal opakovaně a úspěšně. Právě proto jeho srovnání praxe před rokem 2023 a po něm něco váží: jde o pozorování člověka s dlouhou historií žádostí vůči téže agentuře. Nenahrazuje to ale chybějící vysvětlení od NSA. To ve zpřístupněném spisu prostě není.