Argentina je federativní republika rozkládající se na ploše 2 780 400 kilometrů čtverečních v jižní části Jižní Ameriky, s hlavním městem Buenos Aires a 47 327 407 obyvateli. Zemí vede nejvyšší hora Jižní Ameriky, Cerro Aconcagua s výškou 6 962 metrů, nacházející se v provincii Mendoza. Úředním jazykem je španělština, platidlem argentinské convertible peso. Argentina byla založena 9. července 1816 a patří mezi členy Organizace spojených národů, G20, Mercosuru a Organizace amerických států.
Základní údaje
- Hlavní město: Buenos Aires
- Světadíl: Jižní Amerika
- Počet obyvatel: 47 327 407
- Rozloha: 2 780 400 km²
- Úřední jazyk: španělština
- Měna: Argentinské peso
- Hlava státu: Javier Milei
- Kód ISO: AR
- Vznik: 9. 7. 1816
Území a příroda
Argentina má pozemní hranice v celkové délce 11 968 kilometrů. Hraničí s Bolívií v délce 942 kilometrů, s Brazílií v délce 1 263 kilometrů, s Chile v délce 6 691 kilometrů, s Paraguayí v délce 2 531 kilometrů a s Uruguayí v délce 541 kilometrů. Podnebí je převážně mírné, na jihovýchodě panují suché podmínky a na jihozápadě subantarktické klima.
Mezi přírodní rizika patří zemětřesení v oblasti Andy poblíž San Miguel de Tucumán a Mendozy a také prudké bouře zvané pampero, které mohou zasáhnout Pampu a severovýchod země.
Historie
V roce 1976 vojenský převrat nastolil nejutlačovatelštější režim v dějinách země a zahájil takzvanou Špinavou válku, během níž byly tisíce lidí zabity nebo zmizely.
Dne 2. dubna 1982 Argentina napadla Británií ovládané Falklandské ostrovy, čímž zahájila Falklandskou válku, kterou po kapitulaci argentinských sil 14. června 1982 prohrála. Ve válce zahynulo více než 900 lidí, z toho 649 Argentinců, 255 britských vojáků a tři obyvatelé ostrovů. Porážka zdiskreditovala vojenskou diktaturu a vedla k obnovení demokratické civilní vlády v roce 1983.
V roce 2007 se Cristina Fernández de Kirchner stala první zvolenou prezidentkou Argentiny.
Politický systém
Argentina je federativní republika složená z 23 provincií a autonomního federálního distriktu hlavního města Buenos Aires. Na národní úrovni funguje prezidentský systém, v němž je moc rozdělena mezi prezidenta, dvoukomorový Kongres a federální soudnictví. Argentinští prezidenti mají rozsáhlé pravomoci, včetně možnosti vydávat nouzová nařízení s mocí zákona bez schválení Kongresem, což vedlo některé akademiky k označení systému za hyperprezidentský.
Národní kongres Argentiny tvoří Senát se 72 členy a Poslanecká sněmovna s 257 členy. Hlavou státu je Javier Milei.
Současná politika
Javier Milei vyhrál prezidentské druhé kolo voleb 19. listopadu 2023 jako samozvaný anarchokapitalista a zakladatel strany La Libertad Avanza a úřadu prezidenta se ujal 10. prosince 2023. Vlády dosáhl i přes měnovou krizi a finanční záchranu ze strany amerického ministerstva financí, a to v době korupčního skandálu kolem Národní agentury pro zdravotní postižení, do nějž byla zapojena prezidentova sestra Karina Milei.
Dne 2. října 2025 argentinští zákonodárci přehlasovali dvě Mileiho veta, což byl neúspěch před parlamentními volbami konanými 26. října 2025. V těchto volbách zvítězila strana La Libertad Avanza se ziskem kolem 41 procent hlasů, čímž rozšířila svůj kongresový blok natolik, aby dokázala udržet prezidentská veta, aniž by však získala absolutní většinu.
Argentina ve světě a kultuře
Argentina si i přes prohranou Falklandskou válku z roku 1982 nadále formálně nárokuje svrchovanost nad ostrovy, které nazývá Las Malvinas. Tango, hudební a taneční styl spjatý s oblastí řeky Río de la Plata, dnes žije v komunitách ve více než 60 zemích světa.
Zajímavosti
- Argentinská invaze na Falklandy v roce 1982 vyvolala 74denní válku, během níž britské síly zajaly přibližně 10 000 argentinských vojáků, kteří byli krátce poté propuštěni. (yendor.com)
- Tango dnes žije v komunitách ve více než 60 zemích světa, daleko za hranicemi svého rodiště podél řeky Río de la Plata. (tangodelight.com.au)
- Ačkoliv byla Argentina před stoletím jednou z nejbohatších zemí světa, po většinu 20. století ji sužovaly opakující se hospodářské krize, vysoká inflace a únik kapitálu. (drhuang.com)
- Přestože Argentina prohrála Falklandskou válku v roce 1982, formálně si nadále nárokuje svrchovanost nad ostrovy, které nazývá Las Malvinas. (nationalgeographic.com)
Zdroje údajů
- Wikidata
- worldfactbookarchive.org
- cia.gov
- user.iiasa.ac.at
- chimuadventures.com
- nationalgeographic.com
- yendor.com
- globalsecurity.org
- europarl.europa.eu
- politicalparties.directory
- ontheworldmap.com
Údaje aktualizovány: 2026-11-06