Zápis ve válečném deníku 13. královského pluku (13 King’s Regiment, Liverpool) k 11. dubnu 1943 říká, že celý den operace byl „úplně promrhán“ kvůli chybnému čtení mapy. O pár řádků dál ve stejném dokumentu stojí drobnost z výbavy: světélkující barva v kompasech vypadávala z drážek víčka. Oba zápisy jsou ze stejného dne, deník je sám o sobě nespojuje jako příčinu a následek.
Mapa se spisovou značkou
Národní archiv Spojeného království (The National Archives) uchovává dokument nazvaný Secret map of operations in North Burma (Tajná mapa operací v severní Barmě), vedený pod spisovou značkou CAB 106/46 a datovaný rokem 1943. Podle archivního popisu dostali mapu vojáci během první operace Chinditů, zvláštních jednotek nasazených v Barmě okupované Japonskem za druhé světové války, tedy během Operace Longcloth. Legenda zahrnuje značky pro železnici určenou k demolici, řeky, vyznačené i nevyznačené hranice, zóny pro shoz zásob, oblasti letecké podpory a bombardování, místa střetů, přírodní přistávací plochy, trasy kolon do Barmy, trasy rozptylu z Barmy a letecké spojovací trasy. Kdo mapu kreslil nebo tiskl, archivní popis neuvádí. Neuvádí ani datum, kdy byla odtajněna, jen že je dostupná badatelům.
Den, kdy mapa nefungovala
Operace Longcloth začala 8. února 1943, kdy se Wingateova síla o 3000 mužích vydala pochodem do Barmy. O pět dní později jednotky překročily řeku Chindwin a o další dva dny později došlo k prvnímu kontaktu s japonskými vojsky. Do tohoto období spadá i zápis z 11. dubna 1943 ve válečném deníku 13. královského pluku: celý den byl podle něj „úplně promrhán“ chybným čtením mapy. Příloha téhož deníku zaznamenává i to, že světélkující barva v kompasech často vypadávala z drážek víčka. Oba zápisy stojí v deníku vedle sebe jako samostatné poznámky ze stejného data, nikoli jako vysvětlení jeden druhého.
Zpráva, která kritiku pojmenovala
Druhá operace Chinditů proběhla v roce 1944 a velitel roty 142 Commando Company Michael Calvert k ní sepsal zprávu. Kritizoval v ní standardní půlpalcové mapy, tedy v měřítku zhruba 1:126 720, které byly jednotkám vydávány nejčastěji, a upozornil na nedostatek kompasů, jež označil za nezbytnou součást výbavy. Jde o formální dobový dokument, ne o vzpomínku psanou s odstupem let. Calvertova zpráva se k mapě CAB 106/46 přímo nevyjadřuje, mluví obecně o standardní výbavě používané při barmských operacích.
Co si Calvert myslel navíc
Ve stejné zprávě Calvert napsal, že ukořistěné japonské mapy byly tiskem, papírem i barevným provedením podstatně kvalitnější, a kompas přirovnal k důležitosti bot u vojáka v džungli. Jde o jeho osobní hodnocení, ne o fakt doložený samotnou mapou z roku 1943 nebo deníkovým zápisem. Calvert mohl mít pravdu, mapa CAB 106/46 jeho srovnání ale nijak nepotvrzuje ani nevyvrací, o japonských mapách prostě nic neříká.
Tři otázky, které prameny neřeší
Prameny nespecifikují, jak rozšířený byl problém se čtením map mimo citovaný zápis 13. královského pluku, zda šlo o ojedinělou chybu, nebo o jev, který se opakoval i u dalších kolon. Neuvádějí ani, kdy byla mapa CAB 106/46 odtajněna a zpřístupněna badatelům, archivní popis říká jen to, že dokument je dostupný. A nevyjasňují, zda se nedostatky výbavy do druhé operace v roce 1944 stihly odstranit, Calvertova kritika psaná v témže roce ukazuje, že přinejmenším podle jeho zprávy potíže v tu dobu ještě trvaly. Zůstává to mezerou v pramenech, ne skrytou odpovědí, kterou by šlo někde dohledat.