National Security Archive, americká nezisková organizace při Univerzitě George Washingtona zaměřená na odtajňování vládních dokumentů, zveřejnil sbírku nazvanou Documentos desclasificados narran 20 años de conflicto y violencia en Perú. Stalo se tak 28. srpna 2023 ve Washingtonu, přesně dvacet let po dni, kdy peruánská Komise pravdy a usmíření (CVR) předložila svou závěrečnou zprávu. Sbírka obsahuje desítky odtajněných kabelogramů a dosud nepublikovaných zpravodajských zpráv CIA, DIA, ministerstva zahraničí USA a SOUTHCOM, které pokrývají přibližně dvacet let vnitřního ozbrojeného konfliktu v Peru mezi lety 1980 a 2000. Jde o primární zdroje americké strany, ne o peruánské dokumenty.
Odhad, který se nepotvrdil
Dokument 1, zpráva CIA z roku 1981, hodnotí hnutí Sendero Luminoso jako menší hrozbu a návrat k intenzitě povstání srovnatelné s rokem 1965 označuje za nepravděpodobný. Zpráva CIA z roku 1982 počítala s rychlým vítězstvím armády. Další vývoj tento odhad vyvrátil, záznam ale nevysvětluje, proč k podcenění došlo.
Slovo likvidace v depeši z roku 1984
Dokument 3, zpráva ministerstva zahraničí USA z října 1984, varuje, že peruánská armáda „by mohla podlehnout pokušení fyzicky zlikvidovat Sendero Luminoso eliminací kohokoli podezřelého z členství nebo sympatií“. Sbírka dále zaznamenává masakry ve vězeňských zařízeních v Limě v roce 1986 a masakr v Cayaru v roce 1988, kde zemřelo třicet rolníků. Varování a události jsou řazeny chronologicky, bez komentáře k příčinné souvislosti.
Premiér a diskrétní popravy
Zpravodajská zpráva z května 1988 cituje peruánského premiéra Armanda Villanuevu, který podle ní řekl vysokým armádním důstojníkům, že mu nevadí, když armáda popraví zajaté bojovníky Sendero Luminoso, pokud se to provede diskrétně, a že vyšetřování nedávného masakru rolníků v Ayacuchu bude okamžitě zamítnuto. Číslo tohoto dokumentu ve sbírce chybí, na obsahu citace to nic nemění.
Operace Aries
Dokument 16, zpráva SOUTHCOM, popisuje operaci Aries z března 1994: vrtulníky peruánské armády ostřelovaly vesnice ve středním pohoří, poté vstoupila pěchota, která podle zprávy přeživší znásilňovala a zabíjela. Zpráva hovoří o „četných civilních obětech“ bez konkrétního počtu.
Generálové, kteří upozornili
Dokumenty 13 a 15 zaznamenávají, že generálové Antonio Vidal a Eduardo Bellido upozorňovali na zneužívání pravomocí a korupci v armádě a byli následně odstaveni. Záznam dokládá jejich marginalizaci, nikoli to, že by jejich tvrzení bylo vyvráceno.
Pickering a diplomatická imunita
Dokument 19 popisuje, jak náměstek ministra zahraničí USA Thomas Pickering pokáral peruánského ministra zahraničí za to, že do Spojených států v roce 2000 vyslal majora Tomáse Ricarda Andersona Kohatsua, důstojníka s historií porušování lidských práv, aby svědčil při slyšení. Ministerstvo zahraničí USA následně samo uplatnilo diplomatickou imunitu a zablokovalo pokus ministerstva spravedlnosti o jeho stíhání v souvislosti s mučením a trvalým zmrzačením Leonor La Rosy, kolegyně z Vojenské zpravodajské služby, podezřelé z úniku informací.
Co uzavřela komise pravdy
Komise pravdy a usmíření předložila 28. srpna 2003 po 26 měsících vyšetřování devítisvazkovou závěrečnou zprávu, kterou předseda komise Salomón Lerner předal prezidentu Alejandru Toledovi. Komise uzavřela, že mezi lety 1980 a 2000 zahynulo nebo zmizelo přes 69 000 lidí, konflikt vysídlil 600 000 civilistů a zanechal nejméně 4 600 masových hrobů. Podle komise bylo 54 procent úmrtí dílem Sendero Luminoso, 37 procent ozbrojených sil a jim blízkých skupin. Studie z roku 2019 tento odhad zpochybnila číslem kolem 48 000 obětí s větším podílem odpovědnosti státu, komise svou metodiku obhájila. National Security Archive zveřejněnou sbírku depeší prezentuje jako podpůrný materiál k cíli popsanému v Dokumentu 22, zprávě velvyslanectví USA ze srpna 2003, podnítit Peruánce ke konfrontaci s násilnou minulostí. Sbírka depeší není součástí ani náhradou vlastního šetření komise, je to jiný zdroj z jiné doby.
Rozsudek z roku 2023
V červnu 2023 byli Vladimiro Montesinos, poradce zpravodajských služeb prezidenta Alberta Fujimoriho, a Santiago Martín Rivas, velitel takzvaného komanda Colina, odsouzeni za vraždu Mariely Barreto, agentky SIE zavražděné a rozčtvrcené kolegy ze stejné služby v devadesátých letech. National Security Archive tento rozsudek uvádí jako příklad spravedlnosti, která přišla o desítky let později, je to bod mimo dobový záznam z let 1980 až 2000, ne jeho součást.
Co ve výňatku chybí
Zveřejněný výňatek je zkrácený. Nepokrývá podrobně druhou polovinu devadesátých let ani úplné závěry komise, a v číslování dokumentů jsou mezery, jak ukazuje chybějící číslo u zprávy o premiéru Villanuevovi. K tomu přistupuje starší mlčení: proč zpravodajské odhady CIA z let 1981 a 1982 tak výrazně podcenily sílu Sendero Luminoso, zůstává bez vysvětlení i uvnitř samotné sbírky.
Castillo, Boluarte a dědictví konfliktu
National Security Archive ve svém rámování z roku 2023 spojuje pokus prezidenta Pedra Castilla o takzvaný sebepřevrat v roce 2022 a následný zásah vlády prezidentky Diny Boluarte proti protestům, při němž podle lidskoprávních organizací a Meziamerické komise pro lidská práva zemřelo nejméně padesát lidí, s dlouhodobým dědictvím vnitřního konfliktu. Jde o interpretaci Archivu z roku 2023, ne o obsah odtajněných depeší z let 1980 až 2000.
Co sbírka dokládá a co ne
Dvacet let amerických depeší dokládá, že Washington peruánský konflikt zblízka sledoval: zaznamenal podcenění hrozby na začátku osmdesátých let, varování před strategií likvidace z roku 1984, slova premiéra o diskrétních popravách z roku 1988, operaci Aries z roku 1994 i diplomatický spor o imunitu z roku 2000. Nedokládá definitivní odpovědnost za jednotlivé masakry, nevysvětluje vlastní zpravodajskou chybu z let 1981 a 1982 a nekončí úplným zúčtováním, jaké hledala komise pravdy. Sbírka, kterou National Security Archive zveřejnil, končí tam, kde končí: u zveřejnění dokumentů v srpnu 2023. Zúčtování v nich nikdo nedopsal.