Odtajněná zpráva z roku 1945 popisuje gama záření zachycené až v Trinidadu v Coloradu, 260 mil, tedy zhruba 418 kilometrů od místa výbuchu. Ve stejné době zdravotnický personál z Los Alamos tiše sledoval rodinu žijící poblíž místa, kterému se říkalo Hot Canyon. Dokumenty, které zveřejnil National Security Archive k výročí testu Trinity, ukazují, co úřady tehdy věděly o rozsahu spadu a kde narazilo na hranici i dobové vyšetřování.
Memorandum, které předešlo test
Několik týdnů před 16. červencem 1945 sepsali fyzici J. O. Hirschfelder a John Magee memorandum pro vedení Projektu Manhattan (krycí název pro americký program vývoje atomové bomby). Upozorňovali na reálné nebezpečí, že prach se štěpnými produkty dopadne na okolní města a vyžádá si jejich evakuaci. Kolem 10. července 1945, šest dní před testem, schválil ředitel laboratoře v Los Alamos J. Robert Oppenheimer konkrétní práh: pokud by celková dávka záření u obyvatel oblasti dosáhla 60 až 100 roentgenů, tedy asi padesátinásobku tehdejšího denního limitu 0,1 roentgenu, mělo dojít k evakuaci. Záznam uvádí i to, že generál Leslie Groves, šéf projektu, souhlasil s monitorovacím systémem a evakuačním plánem hlavně kvůli vyhnutí se právním sporům, zatímco utajení zůstávalo jeho hlavní prioritou.
Den detonace: čísla rostou, evakuace nepřichází
V den detonace, 16. července 1945 v 5:29 ráno místního času, zaznamenával radiační technik Arthur Breslow v terénu stoupající hodnoty záření. Ve své poznámce napsal, že hrozí nebezpečí okamžité evakuace a že počet rychle stoupá. Práh schválený Oppenheimerem existoval, ale evakuace podle dokumentů nařízena nebyla, zvláštní armádní oddíl připravený s vybavením pro evakuaci několika set lidí byl nakonec rozpuštěn. O několik dní později popsal lékař odpovědný za radiační bezpečnost Stafford Warren v dopise generálu Grovesovi pás potenciálně vážného nebezpečí, táhnoucí se téměř 30 mil do šířky a skoro 90 mil severovýchodně od místa testu. Jeden ranč východně od Binghamu zaznamenal podle téže zprávy počáteční intenzitu záření 7 roentgenů za hodinu, na přijatelnou úroveň klesla až po měsíci.
Tisková zpráva pro případ, že by bylo co vysvětlovat
Mezi zveřejněnými dokumenty je i text připravený pro případ, že by bylo nutné veřejnosti vysvětlit evakuaci civilistů: tisková zpráva popisující výbuch skladu takzvaných plynových granátů. Šlo o pohotovostní verzi, ne o zprávu, která by byla skutečně vydána. Evakuace, kterou měla krýt, se podle dostupných záznamů nekonala, a doklad o tom, že by úřady text někdy skutečně použily, v archivu není.
Záření měřitelné stovky kilometrů od Trinity
Zpráva radiačního experta Victora Weisskopfa a kolegů, sepsaná přibližně šest týdnů po testu, popsala pás poměrně vysoké radioaktivity na zemi o rozměrech zhruba 100 na 30 mil, tedy asi 161 na 48 kilometrů. Gama záření bylo podle téhož dokumentu měřitelné v Santa Fe, v Las Vegas v Novém Mexiku, v Ratonu a v Trinidadu v Coloradu. Jde o dokument z roku 1945: úřady měly údaj o rozsahu spadu k dispozici dřív, než veřejnosti sdělily cokoli o nebezpečí mimo testovací polygon.
Studie UCLA z roku 1949: bezprostřední riziko a to, co zůstává otevřené
Projekt atomové energie při Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA Atomic Energy Project) vznikl v roce 1948 s financováním od Komise pro atomovou energii (Atomic Energy Commission). Jeho první zpráva, publikovaná v roce 1949 a založená na terénním průzkumu z roku 1948 pokrývajícím přes 1130 čtverečních mil, tedy zhruba 2926 kilometrů čtverečních, uzavřela, že mimo oblast kráteru a Chupadera Mesy nehrozí bezprostřední nebezpečí pro lidi ani hospodářská zvířata z celkového ozáření těla. V samotné kráterové oblasti ale zpráva mluvila o silném předpokladu nebezpečí pro organismy, které by tam zůstaly trvale. Výslovně přitom připustila, že účinky, jež by se projevily až po letech, vyloučit nelze. Odpovídá tedy jen na otázku okamžitého rizika.
Plutonium v krajině, otázka bez odpovědi
Druhá zpráva UCLA, z počátku roku 1951, popsala řadu potenciálních dlouhodobých, nenápadných rizik z tehdejší nízkoúrovňové kontaminace. Nalezla plutonium v půdě a v rostlinách a alfa záření, pravděpodobně plutoniového původu, ve vzdušném materiálu z oblasti kráteru a Chupadera Mesy, podél linie spadu táhnoucí se nejméně 85 mil od oploceného území. Nejvyšší hodnoty plutonia se objevily právě na Chupadera Mese, kde některé vzorky půdy obsahovaly až 0,107 mikrogramu plutonia na čtvereční stopu. Zpráva ale doslova uvádí, že biologický význam těchto dat nelze tehdejšími metodami vyhodnotit, a věta, která tuto myšlenku rozvádí, je ve zdrojovém textu uťatá. Žádný pozdější dodatek v dostupném archivu ji nedokončuje. Záznam na tomto místě končí.
Ratliffovi a dívky z tábora: jedna prohlídka a pak ticho v záznamu
Rodina Ratliffových, prarodiče s vnukem žijící poblíž místa zvaného Hot Canyon, byla v měsících po testu podle dokumentů jednorázově vyšetřena zdravotnickým personálem z Los Alamos a shledána tehdy zdravou. Další sledování těchto konkrétních lidí se v dostupných spisech neobjevuje. Expozice jiných obyvatel po směru větru, mezi nimi dívek z nedalekého tábora, zůstala podle záznamu bez dalšího šetření. Co se s nimi dělo dál, dokumenty nepopisují, protože to v nich prostě není.
Co s tím později udělali jiní
Výzkumníci z National Cancer Institute (Národní onkologický institut) později určili, že spad z Trinity přispěl k nadměrnému výskytu rakoviny štítné žlázy v regionu. Jde o zjištění instituce z pozdější doby, ne o součást dokumentů z let 1945 až 1951. Organizace sdružující takzvané downwindery, obyvatele žijící po směru větru od testovacího místa, se dovolává odškodnění podle Radiation Exposure and Compensation Act (zákon o odškodnění za radiační expozici, RECA), který se na Nové Mexiko dosud nevztahuje, přestože 33 tamních okresů, včetně území domorodých komunit, zaznamenalo podle archivu vyšší úrovně expozice než některé okresy, na které se zákon vztahuje jinde v USA.
National Security Archive k publikaci dodává, že sbírka by obsahovala víc interních studií o dopadu testu na životní prostředí, nebýt změn v přístupové politice amerického Ministerstva energetiky (Department of Energy). Další svazky zůstávají mimo dosah veřejnosti, bez uvedeného důvodu.