Záznam o raketovém poplachu z roku 1979 končí telefonátem plukovníka Odoma

Telefon ve čtyři ráno

Plukovník William Odom, vojenský asistent poradce pro národní bezpečnost Zbigniewa Brzezinského, napsal svému nadřízenému, že ho telefonát „mrazil“ a že byl „trochu znepokojen“. Podle hlášení přemýšlel, jak využít zbývající čtyři až pět minut, než měla sovětská raketa zasáhnout cíl a spustit katastrofu. Psal o události z 3. října 1979, kterou dokumentuje sbírka odtajněných materiálů National Security Archive, zveřejněná 24. března 2022.

Sbírka pod jedním názvem

National Security Archive (nezávislá výzkumná organizace zveřejňující odtajněné americké vládní dokumenty) vydal soubor nazvaný „Colonel Odom’s ‚Chilling‘ Four A.M. Phone Call“ (doslova „Mrazivý telefonát plukovníka Odoma ve čtyři ráno“), sestavený historikem Williamem Burrem. Nejde o jeden spis, ale o sbírku položek z různých let a různého původu. Mapuje falešné poplachy raketového varovného systému mezi lety 1977 a 1980 a obsahuje i první zveřejnění dohody mezi USA a Sovětským svazem o systému NUCFLASH, komunikační lince pro okamžité vzájemné varování v případě možného jaderného omylu, z roku 1976.

Co zachytil radar na Mount Hebo

Ústřední událost sbírky se odehrála 3. října 1979. Radar jednotky Detachment 2, 14th Missile Warning Squadron (14. perutě pro varování před raketami), na stanici Mount Hebo v oregonském Tillamook County zaznamenal přilétající objekt a vyhodnotil ho jako balistickou raketu odpalovanou z ponorky. Stanice tehdy ještě používala zastaralý radar typu AN/FSS-7, který vojenský žargon nazýval „Fuzzy 7“ a který měl být brzy nahrazen novým systémem fázovaných radarů PAVE PAWS.

Konference k vyhodnocení hrozby

Signál byl dost vážný na to, aby byla svolána Threat Assessment Conference, formální postup NORAD, Severoamerického velitelství protivzdušné obrany, k určení povahy hrozby a k nařízení kroků pro zvýšení přežitelnosti sil. Odpal potvrdil jen jeden ze tří radarů, které ho měly zachytit, přesto NORAD zprvu prohlásil, že k varování má „vysokou důvěru“. Protože zbylé dvě stanice nic nezaznamenaly, padlo rozhodnutí nezahajovat hovor přes NUCFLASH. Zpráva, kterou Odom pro Brzezinského napsal týž den se stupněm utajení Top Secret, tehdy nejvyšším v americkém systému, uvádí, že konferenční proces proběhl efektivně: Odom by do hovoru mohl zapojit i Brzezinského nebo prezidenta, jenže kvůli nejistotě dat by stejně nepadlo žádné rozhodnutí.

Vesmírný objekt nebo raketové těleso

O dva dny později, 5. října 1979, poslal Odom Brzezinskému další zprávu nazvanou „Příčiny falešného varování o odpalu balistické rakety z ponorky“. Stálo v ní, že příčina signálu zatím nebyla vysvětlena: vesmírný objekt mohl být tím, co radar zachytil, ale další zkoumání tuhle možnost činilo méně pravděpodobnou.

K jinému závěru dospěla o rok později zpráva Senate Committee on Armed Services (Výboru pro ozbrojené síly Senátu USA) z roku 1980, potvrzená zprávou Government Accountability Office (dále jen GAO), nezávislého kontrolního úřadu amerického Kongresu. Podle obou radar na Mount Hebo zachytil rozpadající se raketové těleso na nízké oběžné dráze, které vygenerovalo falešné hlášení o odpalu a dopadu. Dokumenty samy nevysvětlují, jak se tenhle pozdější závěr slučuje s Odomovou poznámkou z 5. října, že teorie o vesmírném objektu vypadala nepravděpodobně.

Co dokumenty neříkají

Zveřejněné materiály nepopisují, co přesně se na Threat Assessment Conference 3. října 1979 projednávalo a jakým usnesením skončila, kromě rozhodnutí nezahajovat hovor přes NUCFLASH. Nepopisují ani to, jestli a jak dohoda o NUCFLASH z roku 1976, zveřejněná ve stejné sbírce, souvisela s tímto konkrétním případem. Jde o mezeru v tom, co bylo z archivu zpřístupněno, nikoli o doklad, že by se něco tajilo.

Jeden případ z širší sbírky

Sbírka pokrývá falešné poplachy z let 1977 až 1980 a Mount Hebo byl jen jedním z nich. Podle senátní zprávy se jen v letech 1979 a 1980 konaly čtyři Threat Assessment Conference. Dokumenty popisují i další konkrétní případy: v pozdní zimě 1980 radar na Mount Hebo vygeneroval ještě jeden falešný poplach, než ho nahradil systém PAVE PAWS na letecké základně Beale v Kalifornii, a o něco přes měsíc po události na Mount Hebo, 9. listopadu 1979, chybně použitá cvičná páska v počítači NORAD způsobila, že varovné obrazovky krátce ukazovaly útok 1400 sovětských mezikontinentálních raket. Incident unikl do tisku a generální tajemník Brežněv kvůli němu poslal prezidentu Carterovi dopis, ve kterém vyjádřil znepokojení. Kolik falešných poplachů proběhlo za celé čtyřleté období, které sbírka pokrývá, dokumenty neuvádějí.

Kde případ končí

Dokumenty k případu pocházejí z fondu Zbigniewa Brzezinského uloženého v Jimmy Carter Presidential Library (prezidentské knihovně Jimmyho Cartera), ve složkách vedených pod jménem plukovníka Odoma. To, co přesně radar na Mount Hebo ve čtyři ráno 3. října 1979 zachytil, popisují dva neshodující se zdroje: dobová zpráva z 5. října, která možnost vesmírného objektu označila za nepravděpodobnou, a zpráva Senátu a GAO z roku 1980, která k vesmírnému objektu, konkrétně k rozpadajícímu se raketovému tělesu, nakonec dospěla jako k oficiálnímu vysvětlení.