Rozhovor natočil severoirský pořad Live at Six televize UTV 7. dubna 1998. Hodnotili v něm rodící se dohodu Jeffrey Donaldson z Ulsterské unionistické strany (UUP) a David Adams z Ulsterské demokratické strany (UDP), oba nespokojení s návrhem, Donaldson zejména: dohodu označil za „jakousi chartu pro sjednocené Irsko“. O tři dny později, 10. dubna 1998, ji podepsaly všechny strany jednání, UUP nevyjímaje.
Zpráva tři dny po podpisu
Přepis tohoto rozhovoru je uložený v Národním archivu Irska (National Archives of Ireland) pod značkou P1140529 a tvoří úvodní materiál výukového balíčku „72 Hours to the Belfast (Good Friday) Agreement“. Balíček zveřejnil Národní archiv (The National Archives, Kew) 27. listopadu 2023. Jeho jádrem je zpráva Johna Holmese, osobního tajemníka premiéra Tonyho Blaira, se spisovou značkou PREM 49/412. Holmes ji napsal 13. dubna 1998, tři dny po podpisu Belfastské dohody (Velkopáteční dohody), a popisuje v ní poslední dny vyjednávání.
Výuková osnova rozděluje Holmesovu zprávu na zhruba dvacet bodů, které mají studenti vynášet do grafu podle toho, zda ukazují pokrok, nebo potíže. Sám Holmes tento úsek popsal jako „horskou dráhu jako noční můru“, což je formulace z jeho zprávy z roku 1998, ne pozdější hodnocení. Přesné znění dokáže zveřejněný materiál doložit jen u tří z těch dvaceti bodů.
Co ty tři body říkají
V úterý 7. dubna byla podle Holmesovy zprávy situace v Belfastu „ponurá“: senátor George Mitchell, který vícestranným jednáním předsedal, trval na zařazení dvou nedohodnutých příloh o severojižní spolupráci do textu, jenž ležel na stole od předchozí noci. Spolu s pasážemi o právech, policii a vězních, které unionisté dosud neviděli, to podle zprávy unionisty dohnalo na hranici trpělivosti. David Trimble byl kvůli tomu pozván do Hillsborough, aby své námitky vysvětlil.
Ve čtvrtek 9. dubna byla podle zprávy irská strana při snídani s premiérem Ahernem rozladěná z toho, že předchozí den učinila ústupky vůči Britům. A ještě v pátek 10. dubna, v den podpisu, přivedl Trimble za premiérem Taylora, Empeyho, Maginnise a Donaldsona. Delegace uvedla, že text je nepřijatelný a unionistům neprodejný, a jako hlavní problém označila zasedání u vlády se Sinn Féin bez odzbrojení IRA. Blair podle zprávy dal najevo zoufalství, slíbil věc zvážit, ale odmítl znovu otevírat samotný text.
Co záznam neuzavírá
Mezi rozhovorem ze 7. dubna a delegací z rána 10. dubna zůstává v dostupném materiálu mezera. Balíček nereprodukuje celý přepis rozhovoru Live at Six nad rámec Donaldsonovy věty, ani obsah zbylých zhruba sedmnácti bodů Holmesovy zprávy. Národní archiv k nim nenabízí pevný výklad, který z bodů byl rozhodující. Materiál je koncipovaný jako cvičení, v němž si otázku po vynesení bodů do grafu kladou sami studenti.
Ze zveřejněných výňatků tak nelze rekonstruovat, jak se ještě téhož dopoledne 10. dubna proměnilo rozhodnutí delegace, která hodiny předtím označovala text za neprodejný, v podpis, který následoval. Zpráva samotný obrat nepopisuje.
Co se traduje potom
Výukové poznámky k balíčku nabízejí studentům jako náměty k diskusi několik možných čtení posledních 72 hodin: že šlo jen o dolaďování detailů, že dohoda „nikdy nebyla v ohrožení“ a šlo o tvrdé, ale běžné vyjednávání, nebo že výsledek rozhodly osobní vztahy politiků, ochota ke kompromisu a blížící se termín. Senátor Mitchell stanovil původní lhůtu na půlnoc 9. dubna, ta nebyla dodržena, strany i obě vlády ale zůstaly na zámku Stormont, dokud dohoda následující ráno nevznikla. Žádná z těchto tezí není v materiálu doložena jako zjištěný závěr. Národní archiv je nabízí výslovně jako otázky pro třídu, ne jako historické zjištění.
Dohoda z 10. dubna 1998 vedla ke vzniku Severoirského shromáždění a vlády a ukončila desetiletí přímé vlády z Londýna, to je historický výsledek, který záznam nezpochybňuje. Co přesně stálo mezi řádky zbylých sedmnácti bodů Holmesovy zprávy a jak se unionistická delegace od rána proměnila v podpis, zůstává v citovaném výběru otevřené. Zbytek zprávy PREM 49/412 i úplný přepis rozhovoru z Live at Six leží mimo rozsah zveřejněného výukového výběru, v archivech v Kew a v Dublinu.