Dokument, který armáda vydala na žádost badatele, nemluví o žádném pozorování. Mluví jen o tom, jak se o pozorování má informovat, pokud k němu dojde. Podle záznamu musí U.S. Marine Corps (americká námořní pěchota) nahlásit úplně každý incident s neidentifikovanými anomálními jevy, zkráceně UAP, formou OPREP-3 Special Incident Report, mimořádného hlášení jinak vyhrazeného událostem s dopadem na národní bezpečnost. A to bez ohledu na to, jestli pozorování vůbec ovlivnilo průběh mise.
Žádost a vydání
Dokument si 14. dubna 2024 vyžádal John Greenewald Jr., který provozuje web The Black Vault zaměřený na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím (Freedom of Information Act, FOIA). Žádost mířila na veškeré směrnice, memoranda a postupy, kterými U.S. Navy (americké námořnictvo) a Marine Corps sdílejí informace o UAP s Pentagonovým All-domain Anomaly Resolution Office (AARO, úřad pro řešení anomálií všech domén). Greenewald se ptal i na to, zda některé postupy nenavazují na dřívější UAP Task Force nebo skupinu Airborne Object Identification and Management Synchronization Group.
Marine Corps odpověděl dokumentem datovaným 8. prosince 2023. The Black Vault jej zveřejnil 25. července 2024. Jde o standardní administrativní vydání na žádost, ne o únik nebo odtajnění staré kauzy.
Co dokument nařizuje
Jádro textu je procedurální. Obsahuje šablony pro podání hlášení, postup předání dat a nakládání s případným materiálem. Marine Corps Operations Center, operační středisko, má podle záznamu povinnost informovat kontrarozvědnou složku spadající pod Deputy Commandant for Information, náměstka velitele pro informace, o každé takové události. Text zároveň přiděluje odpovědnost bojovým velitelstvím a jednotlivým složkám za hlášení incidentů a předávání dat a materiálu AARO.
Směrnice, ze které vychází
Marine Corps svůj dokument neformuloval od nuly. Navazuje na směrnici Sboru náčelníků štábů (Joint Chiefs of Staff), kterou 19. května 2023 vydaly operační a bezpečnostní složky Joint Staff. Tuto směrnici získal nezávisle na Greenewaldovi výzkumník Douglas Dean Johnson, na základě žádosti podané 31. srpna 2023; úřad mu dokument vydal 15. března 2024.
Podle Johnsonovy verze mají hlášení o UAP incidentech putovat v hierarchii nahoru do 96 hodin, takzvaná hlášení o UAP engagementu, tedy o kinetické či nekinetické reakci s cílem jev nebo objekt zadržet, narušit nebo zničit, do 12 hodin. Objekty a materiál se mají zajišťovat podle postupů ministerstva obrany pro zkoumání cizího materiálu a po dohodě s AARO předat nejpozději do 30 dnů od události. Podle The Black Vaultu Marine Corps tato pravidla přebírá a rozpracovává pro vlastní strukturu velení. Johnson zároveň upozornil, že tento hlásicí kanál pro aktuální vojenské incidenty je oddělený od AARO zabezpečené linky pro současné i bývalé zaměstnance vlády a vojáky se znalostí programů souvisejících s UAP sahajících až k roku 1945.
Co v dokumentu není
Záznam neobsahuje jediné konkrétní hlášení. Žádné video, žádnou fotografii, žádný popis incidentu, žádné jméno pozorovatele. Je to formulář a popis oběhu dat uvnitř instituce, ne vyšetřovací spis. Dokument žádný konkrétní případ neřeší, jen stanovuje postup pro budoucí hlášení.
Zveřejněný text neuvádí ani stupeň utajení dokumentu, ani to, zda obsahuje začerněné pasáže. Plné znění šablon pro hlášení The Black Vault neocitoval, popsal je jen obecně.
Co záznam neuzavírá
Dokument neříká, z jakých starších postupů čerpá. Greenewaldova žádost se ptala přímo na vazbu k bývalé UAP Task Force a ke skupině AOIMSG, odpověď na tuto část dotazu ale zveřejněný text nenabízí. Není jasné, jestli jde o nový rámec z prosince 2023, nebo jen o zapsání praxe, která fungovala už dřív.
Otevřené zůstává i to, jestli podobné interní dokumenty vydaly i další složky, třeba armáda nebo letectvo, a v jaké podobě. The Black Vault v rámci stejné kampaně od některých složek dostal odpověď, že žádné záznamy neexistují, u jiných žádosti ještě zpracovávají. Chybějící odpovědi jsou fakt o stavu řízení, ne doklad, že takové dokumenty existují a jsou někde schované.
Co dodává The Black Vault
Greenewald ve svém textu uvádí, že podal obdobné žádosti téměř na všechny vojenské složky a agentury, které mohou s AARO sdílet informace, a že očekává další zveřejnění. To je charakteristika jeho vlastní činnosti, ne obsah zkoumaného dokumentu. Stejně tak jeho tvrzení, že se Marine Corps verze těsně shoduje se směrnicí vydanou Johnsonovi a zároveň dokládá vyvíjející se povahu postupů pro hlášení UAP, je jeho vlastní čtení dvou dokumentů vedle sebe.
Systém, ne událost
Existence formální procedury potvrzuje, že se Marine Corps připravil zpracovávat hlášení o UAP jako citlivou kategorii dat, se zvláštním kanálem, lhůtami a kontrarozvědným dohledem. Neříká ale nic o tom, kolik takových hlášení kdy vzniklo. AARO podle svého zastupujícího ředitele Tima Phillipse přijímá napříč všemi kanály přibližně 90 až 110 hlášení měsíčně, to číslo ale popisuje souhrnný tok dat do úřadu, ne obsah tohoto konkrétního dokumentu ani počet hlášení podaných přes Marine Corps.
Rozdíl mezi tím, že systém na hlášení něčeho existuje, a tím, že se to něco stalo, zůstává otevřený. Kolik formulářů OPREP-3 bylo u Marine Corps na téma UAP skutečně podáno, nikdo neví.