National Security Archive
Foto: Leharpernsa / Wikimedia CommonsCC BY-SA 4.0

National Security Archive — nezávislý archiv odtajněných dokumentů USA

National Security Archive je nezisková organizace sídlící na George Washington University ve Washingtonu, D.C., která kombinuje funkce investigativního žurnalistického centra, výzkumného institutu, knihovny odtajněných dokumentů a právní kanceláře hájící veřejný přístup k vládním informacím. Archiv byl založen v roce 1985 skupinou novinářů a vědců v čele se Scottem Armstrongem z Washington Post s cílem čelit narůstajícímu utajování vládních dokumentů a vytvořit centralizované úložiště materiálů získaných na základě zákona o svobodném přístupu k informacím (FOIA). Digitální sbírka archivu čítá více než 65 rozsáhlých kolekcí, celkem přes 150 000 dokumentů a více než milion stran historických záznamů, a web organizace přitahuje přibližně 2 miliony návštěvníků ročně.

Základní údaje

  • Země: Spojené státy americké
  • Vznik: 1985
  • Sídlo: Washington, D.C.
  • Zakladatel: Scott Armstrong
  • Typ organizace: nezisková organizace; archiv
  • Web: http://nsarchive.gwu.edu/

Vznik a poslání

Archiv vznikl v roce 1985 jako reakce na rostoucí vládní utajování. Zakladatel Scott Armstrong, novinář Washington Post, shromáždil skupinu žurnalistů a vědců, kteří chtěli vytvořit centralizované místo pro dokumenty získané prostřednictvím FOIA. Do roku 1998 vykonával finanční správu archivu Fund for Peace, Inc., newyorská daňově nezisková korporace, která od roku 1985 fungovala jako jeho fiskální sponzor.

Organizace záměrně nepřijímá žádné financování od americké vlády. Její rozpočet je hrazen z licenčních poplatků za publikace a z darů nadací a jednotlivců. V letech 2020 až 2025 obdržela archiv tři granty od Ford Foundation v celkové výši 1 575 000 dolarů a v roce 2024 získal grant 560 000 dolarů od Carnegie Corporation of New York určený na archivní programy věnované vztahům USA a Ruska, jaderné bezpečnosti a kooperativnímu snižování hrozeb.

Od roku 1992 stojí v čele archivu ředitel Thomas S. Blanton. Zástupcem ředitele a výzkumným ředitelem je Malcolm Byrne.

Metody a zdroje

Archiv získává materiály prostřednictvím zákona FOIA, povinného přezkumu odtajňování (Mandatory Declassification Review), prezidentských sbírek listin, kongresových záznamů a soudních svědectví. Výsledkem je sbírka, kterou Los Angeles Times popsaly jako největší nevládní kolekci odtajněných dokumentů na světě.

Hlavní publikační řada organizace, Digital National Security Archive (DNSA), je distribuována prostřednictvím akademického nakladatelství ProQuest a zahrnuje více než 65 rozsáhlých kolekcí s více než 150 000 dokumenty a přes milionem stran historických záznamů. Na veřejném webu archiv zveřejnil přes 890 Electronic Briefing Books, které obsahují více než 20 000 anotovaných odtajněných dokumentů k tématům americké zahraniční politiky a národní bezpečnosti; nové svazky přibývají jednou až dvakrát týdně.

Archiv spravuje k roku 2024 více než 25 aktivních výzkumných projektů, mimo jiné projekt věnovaný vztahům USA a Íránu, dokumentující vzájemné interakce prostřednictvím odtajněných záznamů a rozhovorů s bývalými politiky. Vydal rovněž více než 70 knih vycházejících z odtajněných zdrojů, včetně titulů The Kissinger Transcripts, White House Email, The Cuban Missile Crisis 1962 a Back Channel to Cuba: The Hidden History of Negotiations between Washington and Havana.

Klíčové případy a právní aktivity

19. ledna 1989 podal archiv žaloby a žádosti FOIA proti prezidentu Ronaldu Reaganovi, aby zabránil bezprostřednímu vymazání záložních pásek s elektronickou poštou Bílého domu. Téhož dne v 18:10 — v předvečer inaugurace George Bushe — vydal soudce Barrington D. Parker z Okresního soudu USA předběžné opatření (Temporary Restraining Order).

V listopadu 2024 archiv podal žalobu u federálního soudu, v níž napadl dvanáctiletý nedoplatek žádostí FOIA o prezidentské záznamy uchovávané Národními archivy a správou záznamů (NARA). Mezi dokumenty, o které je veden spor, patří 73 přepisů telefonních hovorů a 19 přepisů schůzek prezidenta George W. Bushe s ruským prezidentem Vladimirem Putinem z let 2001 až 2008.

1. prosince 2020 podal archiv žalobu společně s American Historical Association, Society for Historians of American Foreign Relations a Citizens for Responsibility and Ethics in Washington proti prezidentu Donaldu Trumpovi, přičemž se domáhal vymáhání Presidential Records Act a zabránění ničení záznamů v průběhu prezidentského přechodu moci.

V květnu 1999 archiv společně s Washington Office on Latin America, American Association for the Advancement of Science a Human Rights Watch zveřejnil guatemalský vojenský zápisník smrtícího komanda pokrývající 18 měsíců od srpna 1983 do března 1985, v němž byl zaznamenán osud 183 zmizelých osob.

Archiv rovněž poskytl odborné znalosti a dokumentaci komisím pro pravdu a smíření po konfliktech v Salvadoru, Guatemale, Chile, Peru, Kolumbii, Mexiku, Brazílii, Panamě a dalších zemích zapojených do transitní justice.

Projekt Climate Change Transparency Project archivu zveřejnil 6. února 2025 briefing book dokumentující odstraňování kritických environmentálních zdrojů a datových sad z webových stránek federálních agentur za Trumpovy administrativy; aktualizovaná chronologie byla vydána 21. července 2026.

Ocenění a uznání

V roce 1999 získal archiv zvláštní cenu George Polk Award, kterou uděluje Long Island University, za „pronikání skrze závojů vládního utajování sloužících vlastním zájmům, vedení novinářů při hledání pravdy a osvětu veřejnosti“.

V roce 1998 archiv sdílel cenu George Foster Peabody Award za přínos jako konzultant ke čtyřiadvacetidílné dokumentární sérii CNN o studené válce.

V září 2005 archiv získal Emmy Award za vynikající výkon v oblasti výzkumu pro zpravodajství a dokumentární tvorbu — konkrétně za dokumentární film Declassified: Nixon in China pro Discovery Times Channel, který byl vysílán 21. prosince 2004.

Archiv obdržel tři ceny James Madison Award Americké knihovní asociace v průběhu dvaceti let: citace za rok 1992 pro zakladatele Scotta Armstronga, dále pro ředitele Thomase Blantona a pro generální právní poradkyni Meredith Fuchs, všechny „za obranu práva veřejnosti vědět“.

Zajímavosti

  • Archiv si podle dostupných zpráv osvojil neoficiální motto „Documents or Death!“ (Dokumenty, nebo smrt!), které odráží jeho neochvějné odhodlání osvobodit vládní záznamy. (nsarchive.gwu.edu)
  • Jednou z nejnavštěvovanějších sbírek ve studovně archivu je kolekce sestavená ze záznamů, které získal bývalý úředník Státního departamentu John Marks o programu CIA MKULTRA zaměřeném na ovládání lidského chování. Marks záznamy úspěšně vymohl prostřednictvím FOIA poté, co většinu originálů nechal zničit ředitel CIA Richard Helms. (nsarchive.gwu.edu)
  • Ředitel archivu Tom Blanton získal Emmy Award za individuální výkon v oblasti výzkumu pro zpravodajství a dokumentární tvorbu za rok 2004 a v roce 2006 byl uveden do Národní síně slávy FOIA. (themainemonitor.org)
  • Finanční záležitosti archivu byly do roku 1999 spravovány prostřednictvím Fund for Peace, Inc., newyorské daňově neziskové korporace, která od roku 1985 do roku 1998 fungovala jako fiskální sponzor; audity v letech 1985 až 1992 prováděla firma Deloitte & Touche. (nsarchive2.gwu.edu)
  • Když Digital National Security Archive v roce 2024 zveřejnila kolekci CIA and the Behavioral Sciences: Mind Control, Drug Experiments and MKULTRA, vznikla z materiálů věnovaných autorem Johnem Marksem — od podání žádosti FOIA po zveřejnění v akademickém archivu tak uplynulo několik desetiletí. (nsarchive.gwu.edu)
  • Archiv podal žaloby proti každému prezidentovi od Reagana — demokratům i republikánům — aby je donutil dodržovat zákony o záznamech. Uvedl to ředitel Tom Blanton v roce 2019. (nsarchive.gwu.edu)
  • Los Angeles Times popsaly archiv jako místo, kde se nachází „největší nevládní sbírka odtajněných dokumentů na světě“. (nsarchive.gwu.edu)

Zdroje údajů

Kde se o něm píše

Údaje aktualizovány: 2026-10-26